Za mystikou i kontrarevolucí do Trinidadu

Ulice plné kluzkých oblázků – to je to první, co vás upoutá na Trinidadu. A to nejspíš hlavně proto, že si podvrtnete kotník, sotva vystoupíte z auta nebo z autobusu. Pravdou je, že cesty vyskládané mezi domy pečlivě tak, aby prostředkem mohla odtékat dešťová voda, procházku městem pořádně ztěžují, a to i v případě, že si obujete pohodlné sportovní boty. Rozhodně by vás ale od prohlídky Trinidadu neměly odradit. Město totiž patří k největším klenotům Kuby s typicky kubánskou zpěvavou a taneční atmosférou.

Trinidad je v mnohém odlišný od ostatních kubánských měst. Díky tomu, že spadá pod ochranu UNESCO, je většina domů opravena, pestrobarevné fasády domů doslova svítí do dáli. I architektonicky jsou domy v Trinidadu silně odlišné od typických klasicistních budov v koloniálním stylu, které zdobí sever Kuby. Antikou inspirované sloupoví tu nenajdete, avšak symetrie je i v Trinidadu víc než dost. Většina domů má uprostřed přední fasády obrovské dveře, z nichž se jako dvě očka kulí dva malé průchody. Vpravo i vlevo od dveří se pak skví dvě velká okna podobných rozměrů, jako mají ony obří vchodové dveře. Okna bývají většinou zamřížovaná. Každé vede do velké prostorné místnosti.

Od církve k revoluci během pěti minut

Trinidad není nijak velké město. Jeho historické centrum proběhnete za pár minut. I přesto ale ukrývá mnoho zajímavostí. Jednou z dominant hlavního náměstí je kostel Iglesia Parroquial de la Santísima Trinidad. Jeho neoklasicistní průčelí se vypíná na nejvyšším bodě svažujícího se náměstí. Uvnitř kostel z roku 1892 překvapí svou strohostí. Malíři se na zdech nevyřádili. S bílými zdmi jen ostře kontrastuje dřevěný oltář a kostelní lavice, kde můžete v parných kubánských dnech na chvíli spočinout a odpočinout si pěkně v chládku.

Největší atrakcí trinidadského kostela je ovšem socha nazývaná Pán pravého kříže. Socha měla původně putovat ze španělké Barcelony do mexického města Vera Cruz. Avšak bouře ji třikrát zahnala do přístavu Casilda poblíž Trinidadu. Až když nechal kapitán vyložit část nákladu včetně sochy Krista, loď bezpečně dosáhla svého cíle. Socha už nicméně zůstala v Trinidadu, kde se stala předmětem velkého uctívání.

Iglesia Parroquial de la Santísima Trinidad
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

Chcete-li si připomenout, že jste na Kubě, kde stále ještě tvrdě vládne komunistická totalita a jeden z vůdců revoluce Raúl Castro, nenechte si ujít Museo de la Lucha contra Bandidos. Toto lehce ideologicky pojaté muzeum se nachází v klášteře vzdáleném jen několik metrů od hlavního náměstí. Ve stinných zákoutích františkánského kláštera můžete nahlédnout do dokumentů a prohlédnout si fotografie a exponáty seznamující s bojem proti kontrarevolucionářům, kteří po Castrově puči v roce 1959 uprchli do hor. Vše je samozřejmě prodchnuto ideologií a nenávistí proti všem, kteří nejdou v rytmu revoluce, turistům to ale pomůže udělat si detailní obrázek o Kubě a její víře v dvojjediného Castra.

Malé centrum Trinidadu je plné muzeí. Kromě muzea boje proti kontrarevoluci můžete navštívit třeba také archeologické muzeum. Prastarých vykopávek v něm sice najdete poskrovnu, o to víc vás ale upoutá třeba zubní kartáček z 19. století nebo nejrůznější okovy a mučící předměty spjaté s otroctvím, které bylo na Kubě stejně jako třeba ve Spojených státech nebo na Haiti kdysi jako doma.

Noční život pestří salsa a pohárek canchanchary

Málokde se turista na Kubě může dostat do tak těsné blízkosti běžných Kubánců jako v Trinidadu. Do barů a restaurací ukrytých ve dvorech za velkými vstupní dveřmi typických trinidadských domů chodí totiž cizinci a místní bok po boku. A bujarý život plný rytmů salsy i populárních revolucionářských písní včetně známé Comandante Che Guevara vskutku umí pohltit každého. Na druhou stranu i na totalitní Kubu se už dere vševálcující vyspělá civilizace, a tak vám čistě kubánská kapela zcela jistě vykouzlí i odvážý remake písní, které notoricky znáte z rádia. Oblíbené je například Dance Kuduro, které ani v Česku nemůže chybět na žádné diskotéce, nebo populární slaďák Michela Telóa, který zase v Česku spestřuje snad každou lekci zumby.

Svou procházku nočním Trinidadem můžete začít například večeří v restauraci Jigüe, která patří k perlám Trinidadu. Na rozdíl od ostatních domů nemá výraznou jednobarevnou fasádu, ale její průčelí zdobí malované obkladačky s motivem vzdáleně připomínajícím květiny. Tak trochu typicky netypický domek zdobí jedno z malých náměstí v centru města.

Když už poznáváte noční život, který Trinidad proslavil, neměli byste si zapomenout dát také pohárek canchanchary. Tento typický místní drink vám šikovný barman namíchá z vody, medu a kapky citronu skoro v každém baru. I když existuje i nealkoholická varianta, ve správné trinidadské canchanchaře samozřejmě nemůže chybět vyhlášený kubánský rum. Canchanchara se pije z malých keramických kalíšků glazovaných zevnitř a míchá se tenkým kouskem dřívka.

Restaurace Jigüe
Zdroj: ČT24/Alžběta Vejvodová

Po večeři a skleničce canchanchary si zajděte zatancovat do některé z tančíren, které v Trinidadu najdete takřka na každém kroku. Osvěžte se vynikajícím mojitem, které místní barmani dnes a denně dovádějí k dokonalosti, a nechte se pohltit noční atmosférou Kuby. Svítání sice nejspíš nebudete vítat s nadšením, avšak skvěle si zatančíte a odnesete si nezapomenutelnou vzpomínku na jedinečnou atmosféru Kuby, která vás bude hřát ještě dlouho poté, co se z exotického ostrova vrátíte do studené české zimy.