New York – I když antiglobalisté, ekologičtí aktivisté a zastánci zdravé výživy dělají, co mohou, hamburgery stále patří k nejoblíbenějším, nejrozšířenějším a nejdostupnějším jídlům – zvláště ve Spojených státech. Odkud se vlastně vzal ten kus mletého masa připlácnutého z každé strany rozkrojenou žemlí? V tom dodnes nemá svět úplně jasno, každopádně ale tato milovaná i nenáviděná bašta může dnes slavit. Je to přesně 125 let, kdy se slovo „hamburger“ poprvé objevilo v tisku: v novinách amerického města Walla Walla ve státě Washington.
Hodně štěstí – a hlavně zdraví, milý burgře
Jméno dostal podle hamburského steaku: pečeného mletého hovězího plátku, který se – jak název napovídá – konzumoval v německém Hamburku. Z přístavu se pak přes velkou louži dostal do Ameriky, kde ho vylepšili tím, že si z něj po anglickém vzoru udělali sendvič – aby se mohl jíst jednou rukou. Začalo se mu zkráceně říkat hamburger (nebo později dokonce ještě zkráceněji burger), a protože platí, že co je psáno, to je dáno, se za zrod názvu hamburger považuje 5. leden 1889, kdy se výraz poprvé objevil v novinách. Jen pro srovnání: v témže roce slavnostně otevřeli Eiffelovku a narodili se Charlie Chaplin nebo Adolf Hitler.
Kdo to vymyslel?
Má se za to, že praotci hamburgeru jsou tatarští nájezdníci, kteří pojídali syrové nasekané maso, které naklepávali tím, že si je dávali pod sedlo. Jejich kuchyní se inspirovali Rusové a v 19. století i kuchaři v Hamburku, kteří ale mleté maso míchali s cibulí a kořením a grilovali.
O vynálezci toho pravého hamburgeru ale stále není jasno. Za jednoho z nich bývá považován Charlie Nagreen z wisconsinského Seymouru, který jako patnáctiletý chlapec prodával v roce 1885 masové kuličky na místním trhu. Obchody nejdřív moc nešly – prosadil se, až když jej napadlo dávat maso mezi dva plátky chleba, což zákazníkům uvolnilo ruku pro nákupy. Za jiné praotce speciality bývají považováni bratři Frank a Charles Menchesovi, pro Texasany je zase autorem hamburgeru Fletcher Davis, který prodával obložené chleby podobné dnešním hamburgerům na konci 80. let 19. století. Podle různých dalších zdrojů prodával první hamburgery Louis Lassen z connecticutského New Havenu v roce 1900 nebo Otto Kuase v roce 1891. Současnou podobu vtiskl hamburgeru Oscar Weber Bilby z oklahomské Tulsy, který v roce 1891 údajně jako první přišel s nápadem vložit maso do rozkrojené housky. První recept na hamburger se prý objevil v roce 1902 a do povědomí široké veřejnosti se poprvé dostal v roce 1904 na světovém veletrhu v St. Louis v Missouri.
Není to karbanátek!
Receptů na hamburger je dnes nepřeberně, nicméně platí, že to není totéž, co karbanátek. Hamburger se připravuje z hovězího masa, zatímco v karbanátku je maso vepřové, případně smíchané s jinými druhy. Do karbanátku se navíc přísady přimíchávají ještě za syrového stavu, kdežto na hamburger se přidávají až před podáváním. Ve správném hamburgeru navíc není strouhanka ani vajíčko a hamburger se také zpravidla nesmaží v oleji, ale peče na plotně nebo na grilu.
Ilustrační foto
Hamburger rozhodně není výsadou podniků rychlého občerstvení. Na ty opravdové je potřeba si zajít do amerických restaurací nebo je ochutnat v tamních rodinách. Mnohé z nich mají svůj zaručený domácí recept a připravují dobrotu i pro sousedy na zahradních party. A třeba takový Al Bunda v seriálu Ženatý se závazky dokonce ty svoje božské hamburgery připravil na popelu ze sousedčiny mrtvé tetičky.
V restauracích se většinou číšník (podobně jako u steaků) ptá, jak chce host maso připravit - zda rare, medium rare, medium, medium well nebo well done. Na hotový plátek se pak může dát cokoli. Nejběžnější je kolečko cibule, list salátu, plátek rajčete, kečup nebo hořčice, nakládané okurky nebo majonéza, plátek sýra (to je potom už cheeseburger), různé dresinky, barbecue omáčka, opečená slanina, avokádo, guacamole, osmažené houby, vajíčka upravená na různé způsoby, salsa, chilli papričky, ančovičky, plátky šunky nebo tatarka. Luxusní restaurace nabízejí hamburgery například s lanýži, husími játry a dalšími specialitami – škála je nepřeberná. Podává se v žemli, toastu nebo žitném chlebě, zpravidla s bramborovými hranolky a zeleninovou oblohou.
Jeden ze symbolů Ameriky slaví
V posledních letech, kdy Američané začínají stále více myslet na své zdraví a váhu, se objevují různé varianty hamburgerů – z krůtího nebo kuřecího masa, případně rozličné vegetariánské podoby. Pro fajnšmekry jsou ve vybraných podnicích na jídelníčcích hamburgery z bizoního, pštrosího nebo jeleního masa. Letos v srpnu dokonce vznikl v Londýně první hovězí hamburger „ze zkumavky“, který vytvořili kompletně v laboratoři – díky kultivování kmenových buněk skotu.
Obliba hamburgerů ve Spojených státech je nadále veliká – spořádá se jich tu ročně kolem třiceti miliard, průměrný Američan si jej tedy dopřeje každý třetí den. Podle průzkumů by si hamburger jako výhradní stravu na pustý ostrov zvolila více než pětina Američanů. Dnešní mletý oslavenec v žemli v tomto ohledu prohrává pouze s pizzou, které by dalo přednost skoro dvakrát tolik respondentů. Takže (antiglobalisté a spol. prominou): „Hodně štěstí zdraví, hodně štěstí zdraví, hodně štěstí, milý burgře, hodně štěstí zdraví.“