Národní muzeum jako dům duchů

Praha – Co je v Národním muzeu nejcennější? Většina muzejníků vám odpoví, že hlavní budova. Ta teď ovšem zeje prázdnotou. Poslední exponáty opustily muzeum v prosinci loňského roku. Z celé sbírky v budově zůstala jen vetchá kostra plejtváka myšoka. Podívejte se do prostor historické budovy v jedinečné době jejího kompletního vyklizení. Některé sbírky stály na svých místech bez hnutí více než sto let. Interiéry nabídnou po rekonstrukci rozšířené možnosti pro jednotlivé expozice i vlídnější prostředí pro návštěvníky.

Vojenské útoky v letech 1945 a 1968, stavba metra i vybudování magistrály se postupně podepsaly na havarijním stavu budovy, která  letos slaví své 123. narozeniny. Od svého postavení nebylo muzeum významněji opravováno, za to teď ho čeká rozsáhlá rekonstrukce za tři miliardy korun. Trvat má čtyři roky. Co všechno se chystá?

Zasklené dvorany i pasáž pod Vinohradskou třídou

Muzeum neopravuje pouze fasádu, naopak. Díky rekonstrukci získá nových 2 500 metrů čtverečních ploch určených pro expozice. Celkově tak nabídne 9 500 metrů čtverečních, což je velikost odpovídající čtvrtině Václavského náměstí. Vzniknout mají také tři nové přednáškové sály, každý o kapacitě cca 100 míst. Prostory vzniknou přesunutím technického vybavení do suterénu a podkroví. Tam se přesunou i pracovny některých oddělení a zázemí pro personál.

Novinkou má být zasklení dvorů, které chce muzeum využívat jako multifunkční sály vhodné pro krátkodobé expozice, promítání nebo koncerty. A v kupoli střední věže má díky vybudování podlahy na úrovni parapetů vzniknout zcela nový salonek.

Hlavní a Novou budovu (bývalé Federální shromáždění) má spojit chodba pod Vinohradskou třídou. Cesta mezi budovami se tak výrazně zjednoduší. Na návštěvníky bude čekat i nová kavárna, muzejní obchod či dětský koutek; mnozí ocení zřízení dvou osobních výtahů.

Hotovo má být v roce 2018

Historická budova je uzavřena od července 2011. Stavební část rekonstrukce má stát téměř tři miliardy korun včetně DPH, realizace by měla trvat tři a půl roku. Přípravná fáze rekonstrukce, která nyní skončila, stála 548 milionů korun. Tyto náklady byly vynaloženy na stěhování, sanace, dokončování depozitářů v Terezíně i úpravy budovy bývalého Federálního shromáždění. Letos budou vybráni architekti nových expozic, na jejichž přípravu je určeno půl miliardy. Opravené Národní muzeum má být otevřeno v roce 2018, kdy tato instituce oslaví dvě stě let existence.

První muzejní novostavbu navrhl už Palacký

Národní muzeum bylo založeno v roce 1818. Sbírky byly původně shromažďovány v soukromých bytech a v minoritském klášteře svatého Jakuba na Starém městě. Prvním stálým sídlem muzea se pak stal Šternbernský palác na Hradčanech, kde v současnosti sídlí stálá expozice evropského malířství Národní galerie.

S historicky prvním plánem na muzejní novostavbu přišel František Palacký. Na paměť císaře Františka chtěl na Smetanově nábřeží postavit budovu s názvem Francisceum. Návrh byl vskutku velkorysý: kromě muzea zde měla sídlit i výtvarná akademie, konzervatoř a průmyslová jednota. Nakonec byl ale projekt zredukován na pouhý pomník. Ke stavbě muzea nedošlo a sbírky se stěhovaly do Nostického paláce na Příkopech. Rozrůstaly se ale tak rychle, že za chvíli ani tento palác nestačil.

Muzeum dostalo šanci až po zbourání městských hradeb

V roce 1865 požádal zemský výbor Prahu o přidělení stavební parcely na Karlově náměstí poblíž Novoměstské radnice. Radním se ale plán nezamlouval a jednání se vlekla dvanáct let. Poté dala Praha k dispozici cenný a výhodný pozemek na horním konci Václavského náměstí nad právě zbořenou Koňskou bránou. Veřejný architektonický konkurz byl nakonec vypsán až v roce 1883. Z 27 návrhů vybrala porota, ve které byl i architekt Josef Hlávka, návrh s názvem Pro Patria od Josefa Schulze.

Stavba se protáhla a prodražila, architekti se přeli také o Václava

Novorenesanční palác měl být hotový za čtyři roky, náklady na stavbu byly odhadovány na 1,7 milionu zlatých. Nakonec se stavba protáhla o tři roky, údajně kvůli nepřízni počasí, a náklady se vyšplhaly na 2 miliony. Slavnostní otevření budovy proběhlo v roce 1891. Novostavbu však bylo ještě potřeba vybavit vitrínami. To se ukázalo být náročnějším podnikem, než se čekalo. Akce se protáhla do roku 1901, tedy na deset let.

Se stavbou muzea se přestavovalo i okolí, a to na veřejný park. Architekti Schulz a Hlávka se přeli například o umístění jezdeckého pomníku svatého Václava. Hlávka nakonec prosadil, že socha bude stát samostatně na Václavském náměstí, místo toho, aby byla na muzejní rampě.

Svatý Václav
Zdroj: ČT24

Jak politika ovlivňovala muzejní vybavení

Po první světové válce byly z panteonu odstraněny sochy Františka Josefa I. a císařovny Alžběty. V období německé okupace bylo konfiskováno 10 bronzových soch a odvezeno do skladu barevných kovů na Maninách. Naštěstí nebyly zničeny a po válce se vrátily. Do výzdoby Panteonu pak výrazně zasáhl Zdeněk Nejedlý, který nařídil odstranit sochy Masaryka, Beneše, Lobkovice, Clam-Martinice i Riegra. Zůstala tu pouze socha Komenského, Husa a Palackého. V roce 1991 byly odstraněny pro změnu busty Zdeňka Nejedlého a Julia Fučíka a byla instalována busta Karla Čapka.

Bomba, rány po samopalu, stavba metra a magistrály

7. května 1945 byla muzejní budova zasažena leteckou bombou, která poničila střední trakt. Opravy trvaly dva roky. Trvalé následky pro muzeum pak přinesla okupace v srpnu 1968. Sovětští vojáci do budovy záměrně stříleli z kulometů. Spravené díry jsou ve fasádě vidět dodnes.

Při stavbě trasy A v roce 1978 poškodily podzemní odstřely statiku Muzea. Největším problémem ale bylo vybudování severojižní magistrály, která Národní muzeum obklopila z obou stran. 

Původní požadavek na umístění muzea – aby muzejní budova stála na místě, které by od středu města nebylo příliš vzdálené, avšak přece tiché a klidné, ze všech stran svobodné a přístupné a jehož čistota a klidnost proudem života všedního příliš rušena býti nemá – byl výrazně porušen.

Národní muzeum není jen jedna budova

Ačkoliv je budova již třetím rokem uzavřena, neznamená to, že Národní muzeum nemá co nabídnout. Před rekonstrukcí nebylo příliš známo, že se Národní muzeum skládá z pěti poměrně samostatných částí. Každá část má ještě několik odborných oddělení a sbírek, které jsou uloženy v několika desítkách budov nejen v Praze, ale i jinde v republice. Více ZDE. Návštěvníci tak mají stále co objevovat.