Praha – Letošní letní sezona se ponese ve zbrusu novém duchu. Od ledna totiž platí nový občanský zákoník a ten si posvítil i na dovolené. Cestovní kanceláře a jejich klienti si v důsledku toho musí zvyknout mimo jiné na neobvyklé názvosloví. Tak například ze zákona zmizela cestovní smlouva a nahradila ji smlouva o zájezdu. Ta navíc už nemusí být písemná. Tvůrci zákona tak chtěli cestovkám ulehčit. Jenže nezmění to nakonec i banální reklamace zájezdů ve vleklé soudní spory?
Na dovolenou i bez písemné smlouvy
Termín a přesnou specifikaci zájezdu, cenu a rozvrh plateb a také poučení o tom, jak má klient správně postupovat, když cestovka nesplní, co slíbila, musela ještě loni obsahovat cestovní smlouva. Té teď ale odzvonilo a obrysy smlouvy o zájezdu vykreslil nový občanský zákoník jen obecně. Dozvídáme se z něj pouze to, že pořadatel zájezdu se smlouvou zavazuje obstarat pro zákazníka „předem připravený soubor služeb cestovního ruchu“ a zákazník se zavazuje mu za to zaplatit. Forma smlouvy není stanovena.
Co přesně má smlouva obsahovat, už ale právní kodex neříká. Podle ministerstva spravedlnosti je to krok k liberalizaci a zpružnění smluvních vztahů. Dohoda na obsahu smlouvy je teď plně v rukou cestovní kanceláře a jejích zákazníků. Pro klienta z toho plyne jediné: musí si dávat mnohem větší pozor, zda mu cestovní kancelář sdělila o zájezdu všechny podstatné informace.
A to je i jedním z důvodů, proč by podle odborníků měli i přes benevolenci nového právního předpisu lidé trvat na písemné podobě smlouvy. „Vždy je vhodnější mít smlouvu, kterou si klient v klidu a řádně přečte a poté ji podepíše, takže si bude pak jistý, co podepsal a s čím souhlasil a předejde se tím dalším sporům,“ zdůraznila v rozhovoru pro portál ČT24 předsedkyně Sdružení obrany spotřebitelů – Asociace Gerta Mazalová.
S tím ostatně souhlasí i zástupci cestovek. „Co je psáno, to je dáno a mnohem jednodušeji se vyřizuje třeba reklamace v případě, že je něco na papíře a že je to podepsáno z obou stran,“ říká místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež. Řada zavedených cestovních kanceláří proto bez ohledu na zákon písemnou smlouvu svým zákazníkům sama nabízí.
Naopak variantu bez písemné smlouvy často využívají ty cestovky, které prodávají zájezdy přes internet. Ušetří totiž sobě i svým klientům práci s přeposíláním a skenováním smluv. I to má ale své úskalí. Při nákupu zájezdu přes internet totiž nově zákazník nemůže odstoupit od smlouvy bez udání důvodu do 14 dnů od jejího uzavření. To je ale pro klienty oproti minulosti velké minus. Pokud totiž smlouvu zruší tak, jak byli až do loňska zvyklí, může po nich cestovní kancelář nově žádat zaplacení stornopoplatku. Ten může dosahovat i desítek procent z ceny zájezdu.
Bez potvrzení ani ránu
V případě, že si i přes doporučení odborníků rozhodnete dát přednost jen smlouvě ústní, musí vám cestovní kancelář vystavit alespoň potvrzení o zájezdu. V něm musí být především přesně vymezeny smluvní strany, na rozdíl od smlouvy ho už ale zákazník nepodepisuje. Potvrzení by mělo dále obsahovat informace o ceně zájezdu a stornopoplatcích. Na škodu rozhodně není, když je součástí potvrzení i popis zájezdu včetně toho, jaké služby jsou zahrnuty v ceně. Avšak tomu se podle zákona může cestovka vyhnout. Stačí totiž, když se odkáže na popis zájezdu ve svém katalogu.
Pokud zájezd zahrnuje ubytování, musí bez ohledu na katalog cestovní kancelář v potvrzení uvést údaje o poloze ubytovacího zařízení, jeho turistické kategorii a stupni vybavenosti. Podobně striktní je občanský zákoník i v případě dopravy, je-li součástí ceny zájezdu. Také tu musí cestovka v potvrzení přesně charakterizovat a popsat musí i trasu cesty.
Cestovatelský paradox: Zatímco o trase cesty na dovolenou vás musí pořadatel informovat písemně v potvrzení o zájezdu, do klíčového dokumentu už nemusí napsat, že na cestu do exotické země potřebujete vízum!
Dovolená s podmínkami
V praxi se často stává, že cestovka podmiňuje pořádání zájezdu dosažením určitého počtu zákazníků. Ze zákona na to má právo. Také tento fakt však musí uvést v potvrzení o zájezdu. A stanovit v něm i lhůtu, v níž může zájezd pro nedostetek klientů zrušit.
Součástí potvrzení dále musí být i podmínky kladené na účastníka zájezdu, aby mohl na dovolenou odjet. Ale pozor: nový občanský zákoník už cestovce nenařizuje, aby v potvrzení uvedla pasové a vízové požadavky nutné pro vstup do cílové destinace. O těch musí své klienty pouze „vhodným způsobem“ informovat ještě před uzavřením smlouvy. Udělat to ale může třeba jen ústně. „Některé cestovní kanceláře to řeší tak, že upozorní klienta, že se takovou věcí musí zaobírat a odkážou ho například na stránky ministerstva zahraničí,“ popsal zaběhlou praxi Jan Papež. Tam si pak už musí klient dohledat potřebné informace sám.
Zda potvrzení o zájezdu obsahuje všechno, co do něj podle zákona musí cestovní kancelář napsat, by si měl klient pečlivě zkontrolovat. Zvlášť v případě, že s cestovkou neuzavřel písemnou smlouvu, to totiž bude jediný doklad, který bude mít v ruce. Jen na jeho základě pak bude moci zájezd reklamovat, případně se s cestovní kanceláří, když nesplní, co slíbila, soudit. A důvodů k reklamacím podle nového občanského zákoníku přibylo – o tom už ale v dalších dílech letního seriálu portálu ČT24.