V Chýni jsou každou neděli bez vody. Obec nezvládá zásobovat nové části

Rozrůstání malých obcí v okolí velkých měst provází řada negativ, ať už jde o kapacitu silnic, školek, kanalizace nebo třeba vodovodů. Právě tyto malé obce nejsou připravené na nový přísun obyvatel. S nedostatkem vody se každý nedělní večer potýkají třeba noví obyvatelé Chýně. Může za to skokové rozšíření obce, která nemá kapacitu zásobovat vodou nově postavené části.

Video Události
video

Události: V Chýni jsou každou neděli bez vody. Obec nezvládá zásobovat rozšířené části

Už pět let si rodina Záhorových z Chýně podobně jako další obyvatelé zdejších novostaveb  musí každou neděli dopoledne napustit vanu a několik kbelíků vodou. Bez této přípravy by si večer nemohli uvařit ani čaj nebo se umýt. „Občas se vykoupeme už v sobotu, protože v neděli opravdu nemůžou děti čekat až do deseti hodin, kdy začne znovu téct voda. Na to není čas,“ říká obyvatelka Chýně Dagmar Záhorová.

„Dopisujeme si se sousedy a vždycky ta SMSka zní a zase neteče, takže druhý den voláme na obec,“ vypráví Záhorová. Jenomže vedení obce problém akutně nevyřeší. Chýni a další zhruba stovku středočeských obcí zásobuje vodou přímo Praha, ale s přibývajícími obyvateli už vodovodní síť nestačí.

„Je potřeba posílit potrubí a taky vybudovat nové vodojemy. Myslím, že na to budeme finančně připravení po dubnovém zastupitelstvu,“ dodává středočeský radní Miloš Petera z ČSSD. Chýně plánuje stavbu vlastního vodojemu, který má lidem zajistit vodu i v době, kdy do obce nepřitéká. Ten by měl stát na poli na konci obce, kterou vyjde nová zásobárna vody na 44 milionů korun a měla by tu vyrůst do roka a půl. 

V rozrůstajících se obcích chybí služby a zázemí pro nové obyvatele

Nedostatek vody je jen projev širšího fenoménu; obce kolem větších měst zažívají příliv nových obyvatel a ty v odlehlejších oblastech se naopak stávají ekonomickou periferií. Trend vyplývá z posledních údajů Českého statistického úřadu. Na změny má vliv i stěhování ze zahraničí, což se výrazně projevuje v Praze nebo Plzeňském kraji.

Mění se i rozmístění lidí v krajích. Za posledních sedm let se v polovině z nich počet místních zvýšil. Naopak v té druhé výrazně poklesl. Podle sociologů se dříve lidé stěhovali hlavně za prací a dnes je to především za lepším výdělkem.

Ne všichni lidé, kteří odcházejí do velkých měst, v nich ale chtějí bydlet. Podle statistiků přibývá těch, kterým chybí příroda, a stěhují se naopak z velkých měst pryč. Tedy do přilehlých obcí v blízkosti velkých měst.

Trend se týká všech krajů, například v rámci Jihomoravského kraje změní ročně adresu zhruba 19 tisíc lidí. Výrazně se tu rozrostla obec Moravany, lidé z Brna si tady domky začali stavět už v 60. letech, další satelitní výstavba přibyla po revoluci. Postupně se vesnice vzdálená jen půl kilometru od hranic Brna začala proměňovat v malé město.

Podobně se rozšiřuje třeba i Zvole u Prahy. „V místě, kde mělo původně stát 140 domů, jich je v tuto chvíli 240, aniž by vznikla školka, obchod a další zázemí. Teď jsou tu dva obchody, jeden v centru původní obce a druhý nedaleko nové zástavby. Mateřská škola má kapacitu padesáti míst, jenže to přestává stačit a chystá se její rozšíření,“ stěžuje si starosta Zvole Miroslav Stoklasa a dodává, že do školy tu děti mohou chodit pouze na první stupeň.