Část hradu Helfštýn je uzavřená, renesanční palác se rozpadá

Návštěvníci přijdou kvůli uzavření čtvrtého nádvoří o třetinu prohlídky. Z renesančního paláce je už dávno jen torzo, nejatraktivnější je na této části hradu především krásný výhled na Moravskou bránu, nad kterou se hradní komplex tyčí, je tam také hladomorna nebo Čertova studna. Jen za poslední měsíc tam spadly stovky kilogramů zdiva, které se bortí. „Je to tady nebezpečné. Suť padá až z desetimetrové výšky, z kleneb a záklenků. Proto bylo nezbytné toto nádvoří uzavřít,“ potvrdil kastelán hradu Jan Lauro.

Památkáři trvají na zachování siluety

Správci řeší zastření paláce od devadesátých let, navrhovali klasickou sedlovou střechu, doškovou i skleněnou. Nemohou se však dohodnout s památkáři. „Náš požadavek je, aby se zastřešením nezměnila silueta hradu. Takový návrh dosud nikdo nepředložil,“ uvedl Fratišek Chupík z Národního památkového ústavu Olomouc. Tající sníh, který zamrzá ve spárách, zatím trhá cihly na kusy. „Jsem velmi znepokojen postupující destrukcí paláce. Myslím si, že je už za minutu 12,“ uvedl předseda občanského sdružení Hrad Helfštýn Miloslav Přikryl.

Kraj nedal hradu na investice ani korunu

Zřizovatelem přerovského Muzea Komenského, pod jehož správu hrad patří, je Olomoucký kraj. Letos nedal hradu na investice ani korunu. Helfštýn přitom patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům v Evropě, je to jedna z nejnavštěvovanějších památek kraje a jeho významné kulturní centrum. Ročně tam přijde více než sto tisíc lidí. „Zastřešení paláce jsme zařadili mezi priority. Musíme na to vyčlenit asi 200 tisíc korun. Nový projekt necháme udělat ještě letos,“ slíbil náměstek hejtmana Olomouckého kraje Radovan Rašťák z ČSSD. Stavba střechy by podle něho mohla začít v příštím roce. Jestli bude renesanční, pozdně gotická, nebo moderní, zatím není jasné.

Historie hradu Helfštýn

Hrad založil počátkem 14. století loupeživý rytíř Friduš z Linavy. Král Jan Lucemburský mu ho odebral, pak se střídali různí majitelé, kteří hrad postupně rozšiřovali. Například mohutné opevnění, které nepřekonali Uhři ani Švédové, nechal postavit Vilém z Pernštejna a jeho syn Jan. Na přelomu 16. a 17. století patřil hrad Hynkovi Bruntálskému a jeho synům, kteří přebudovali vnitřní jádro na renesanční sídlo, pozdně gotické opevnění přitom ponechali. V 17. a 18. byl Helfštýn poničený válkami i demolicemi a od konce 18. století byl opuštěný. Snahy o rekonstrukci započaly na začátku 20. století. Hrad stojí na zalesněné vyvýšenině čtyři kilometry od Lipníka nad Bečvou a přes třicet kilometrů od Olomouce.