Litovel – Kdysi vyhubený bobr evropský se opět zabydlel na mnoha místech Česka. Ochránci přírody jej v devadesátých letech minulého století vysadili například v Litovelském Pomoraví, kde se mu vede zvláště dobře. Bobří rodiny tam ale páchají velké škody. Stěžují si na ně zemědělci, rybáři i silničáři. Pomáhat proti chráněným hlodavcům by teď nově měla takzvaná rychlá rota - vyškolení bobří konzultanti.
Rychlé roty budou radit, jak eliminovat bobří škody
Bobří konzultanti jsou součástí programu Péče o bobra evropského, kterému se už řadu let věnuje ministerstvo životního prostředí. Bobří konzultanti by měli pomáhat lidem řešit škody. V Olomouckém kraji jich začalo působit jedenáct. Zatím mapují terén. Objíždějí obce a zjišťují, kde mají lidé s bobry problémy. „Hlavním požadavkem je rychlost a znalost technických opatření, třeba jak správně oplotit přepad rybníka a podobně,“ uvedl biolog Vlastimil Kostkan.
Pro Petra Dolinského z Litovle, je ale trochu pozdě. Bobři, kteří si oblíbili jedno z ramen nedaleké Moravy, mu na zahradě zničili ovocné stromy. „Volala nám teta, že nám někdo pokácel stromy. Okusy od bobrů znám, hned jsem věděl, která bije,“ popisoval Petr Dolinský z Litovle, který může aspoň požádat stát o náhradu škody.
GALERIE
Škody po bobrovi zdroj: ČT Brno
Bobří hráz také ohrožuje čističku vod u Šumperka. Jinde si zemědělci stěžují, že mají kvůli bobřím hrázím zatopená pole. „Tím, že si bobři postavili hráze, meliorace začaly působit obráceně. Odvezli jsme jim z hrází už asi třicet kubíků dřeva,“ líčil zemědělec Agrodružstva Zábřeh Jiří Daněk.
Při stavbě nor také bobři nezřídka narušují vodohospodářské hráze. Škody za šest milionů způsobili také například v parcích Lednicko-Valtického areálu. Správce parku Otto Bernard zatím neúspěšně žádal o povolení odstřelu. V Mikulčicích na Hodonínsku bobři zlikvidovali 150 letitých jabloní. Mnohde už lidé s bobry počítají. Například Povodí Moravy používá při nových stavbách v bobřích lokalitách pletivo nebo speciální silné stěny, se kterými si hlodavec neporadí. Stromy zase lze chránit nátěrem, který zvířata odrazuje.
Když se bobr, který dosahuje váhy až 30 kilogramů, cítí ohrožený, dokáže být i nebezpečný. Loni se staly dva případy, kdy, napadl člověka. Jeden skončil tragicky. Běloruského rybáře, který se snažil bobra zblízka vyfotografovat, kousl do nohy tak nešťastně, že mu prokousl tepnu. Muž vykrvácel.
Rychlé roty poradí s bobřími škodami. (zdroj: ČT24)
Bobr evropský
Bobr je až metr velký hlodavec s hustou srstí a plochým ocasem. Po jihoamerické kapybaře je největší na světě. Je dokonale přizpůsoben pro život ve vodě. Buduje si soustavy kanálů a hrází, na které kácí stromy. Poradí i s kmeny o průměru 70 centimetrů. Živí se bylinami, větvičkami stromů a lýkem. V Česku, kde byl v 19. století vyhubený, je přísně chráněný. Vyskytuje se v povodí Labe, Moravy, Odry, Dyje nebo na přítocích Ohře, objevil se i na Vltavě. V roce 2008 jich bylo asi 1000 kusů, od té doby díky legislativní ochraně a absenci přirozeného nepřítele počty těchto savců narůstají. Samice rodí dvě až pět mláďat.