Mráz a rašelina tvoří unikátní krajinu v Jizerských horách. Část rezervace zůstane bez zásahů člověka

Přibližně 102 hektarů v národní přírodní rezervaci Rašeliniště Jizery se stalo novým bezzásahovým územím. Lesníci a ochránci přírody tady už nebudou sázet ani těžit: výjimečnou lokalitu v Jizerských horách v blízkosti polských hranic ponechají přírodnímu vývoji.

Video Události v regionech (Praha)
video

UvR: Část unikátního rašeliniště Jizery zůstane bez zásahů člověka

Jde o unikátní oblast z několika důvodů, zdůraznil generální ředitel Lesů ČR Josef Vojáček. „Ten hlavní důvod je, že se nacházíme v oblasti přirozených horských rašelinišť, která jsou tvořená bezlesím nebo porosty kleče anebo porosty smrkovými,“ uvedl Vojáček.

Zdejší rašeliništní komplex nazvaný Horní Jizera patří mezi mokřady světového významu, které chrání Ramsarská úmluva. V Česku je na tomto seznamu 14 mokřadů.

Bezzásahové území nyní tvoří zhruba polovina rozlohy národní přírodní rezervace Rašeliniště Jizery. Kvůli kleči a hluboké rašelině jsou lesy v širokém údolí přirozeně meandrující Jizery prakticky neprostupné, podmáčené a nevedou tam žádné turistické trasy.

Jde o klimaticky extrémní oblast s mrazy v zimě až k minus 30 stupňům Celsia. „Je to mrazová kotlina: studený vzduch, který se tvoří na hřebenech, stéká dolů,“ popsal revírník Jizerských hor Pavel Lánský. Prakticky není měsíc v roce, kdy by v oblasti nemrzlo. 

Rašeliniště se navíc chlubí nadprůměrným úhrnem srážek. Ročně to bývalo v průměru kolem 1500 milimetrů, v posledních letech zhruba 1300 milimetrů. Je tam proto hluboké rašeliniště plné vody, tedy kyselá půda, na které vyrůstají mechy, rašeliníky, ale třeba i vzácná klikva bahenní.

„Budeme jen žasnout“

Jiří Hušek z Agentury ochrany přírody uvedl, že díky obtížné dostupnosti jde historicky o území s minimálními zásahy ze strany člověka. I v posledním čtvrtstoletí se tam kácelo ojediněle, ročně to byl jeden až pět smrků v souvislosti s ochranou lesa před kůrovcem.

I když jde o bezzásahové území, budou se podle Huška drobné zásahy v takzvaném přechodném období provádět ještě dalších deset let, aby se odstranila nepůvodní kosodřevina zasazená zhruba před čtvrtstoletím.

Potom už budou lidé jen sledovat, jak si příroda poradí sama – a možná i hledat inspiraci, jak v lesích hospodařit. „Budeme se sem chodit dívat a budeme se tady učit, jak to příroda umí,“ dodal Hušek.

„Zatím se jenom díváme. Já doufám, že budeme i žasnout.“

Ludvík Řičář

ředitel Lesů ČR Liberec

Rašeliniště Jizery je unikátní i tím, jak se vyrovnalo takřka bez pomoci člověka s imisní a kůrovcovou kalamitou, která zasáhla lesy v Jizerských horách před 30 až 40 lety. Vyskytují se tam i vzácné druhy zvířat a rostlin, třeba tetřívek obecný, sýc rousný nebo jeřáb popelavý.

Třinácté bezzásahové území

Ve státních lesích spravovaných Lesy ČR je po republice 13 bezzásahových lokalit o celkové výměře 950 hektarů. Lokalita v Rašeliništi Jizery je čtvrtá největší.

Podle Vojáčka se chtějí v horizontu pěti let dostat na pět tisíc hektarů. V Jizerských horách je bezzásahovým územím už od roku 2007 přes 70 hektarů na Poledníku v národní přírodní rezervaci Jizerskohorské bučiny.

Rašeliniště Jizery
Zdroj: ČTK
Autor: Radek Petráček

Ochránci přírody a lesní hospodáři chtějí tyto výjimečné lokality dostat na seznam UNESCO. 

Návštěvníky na nové bezzásahové území upozorní cedule. Za ně už turisté nesmějí.