Brno – Do sálu hotelu Gregor v Brně-Modřicích přišlo včera přes dvě stě lidí. Občané Dolních Heršpic a Přízřenic. Všichni napjatě čekali, co jim řeknou lidé z občanského sdružení Samostatný jih, kteří iniciovali referendum o odtržení od Brna. Pozvali si na něj starosty dalších obcí, které už osamostatněním prošly. Od starosty Pavlovic u Kojetína či starostky Držovic chtějí slyšet, co takové održení obnáší, jestli bude mít obec dost peněz, o čem si vlastně bude moci rozhodovat sama a co to bude znamenat třeba pro jejich děti, když se budou chtít ze samostatné obce dostat do „brněnské“ školy. Chtěli si jednoduše udělat obrázek o tom, jestli po odtržení neskončí obec špatně. Na setkání přišel i starosta Brna-jihu, který chce obě čtvrti ve svém rajonu udržet. Jeho smířlivý návrh, podle kterého se už v nazlobených lokalitách žádná nepřijatelná výstavba dít nebude, přijali místní chladně. A nepřišli ani zástupci opoziční inciativy, kteří začali před nedávnem přesvědčovat místní, aby se od Brna netrhali.
Jih Brna trvá na odtržení. I když domy u Přízřenic stát nebudou
Celé setkání začíná v šest hodin vpodvečer. Mluvčí občanského sdružení Samostatný jih začal představením programu sdružení a důvodů, proč usilují o odtržení. Plánovaná výstavba bytových domů pro tisíce lidí, která se do městských čtvrtí s vesnickým rázem nehodí a nezájem městské části Brno-Jih i problémy a potřeby obou čtvrtí.
První slovo nedostal ani starosta Brna-jihu ani jeho místostarostka, ale zástupci obcí, které se úspěšně odtrhli. Jejich zkušenosti s tím, jak se jim podařilo vybudovat kanalizaci, kam chodí jejich děti do škol a jak se byli schopni postarat s menším rozpočtem o chod obce byli schopni obhájit všichni.
Podle příznivců održení by i rozpočet Dolních Heršpic a Přízřenic nebyl špatný. „Podle našich výpočtů by obec měla rozpočet skoro 18 milionů korun, což není málo,“ popisoval mluvčí Samostatného jihu Pavel Reich. Tyto peníze by podle jeho slov dostatečně pokryly všechny náklady obce a zbylo by i na opravy zanedbaných ulic.
„Než jsme se odtrhli od města Prostějova taky jsme slýchali, že nebude fungovat doprava a děti nebudou mít kam chodit do školek. Ale není to pravda. Všechno jsme dokázali a teď jsme rádi, že jsme se osamostatnili,“ vypočítala pozitiva odtržení starostka obce Držovice Blanka Kolečkářová (nez.), jejíž obec se odtrhla od Prostějova v roce 2004. Místní cítili, že je Prostějov zanedbává.
Pár otázek přišlo i z plného sálu, přímo smršť však nastala až v okamžiku, když se dostal ke slovu starosta Brna-jihu, který Heršpicím a Přízřenicím v současné době vládne. Záznívali i takové hlasy, že lidem lže a to i v okamžiku, kdy přišel se smířčí informací. „Brno smění pozemky na Slunné louce v Přízřenicích za městské pozemky v bystrcké a žebětínské lokalitě Kamechy. Rozsáhlé výstavby bytových domů se tak bát nemusíte,“ prohlásil Josef Haluza (ČSSD). „My tomu ale nevěříme, městu jde o to, abychom ustoupili od referenda, které má být 12. září. A když ho zrušíme, nakonec se žádné pozemky nevymění,“ pochybuje organizátor setkání a jeden z mluvčích Samostatného jihu. A podpořili ho i lidé v sále.
Když se debata stočila na výčet otázek, co konkrétního se v obci v posledních letech udělalo, dostala se do palby i místostarostka Brna-jihu Anna Böhmová (ČSSD). „Rekonstruovali jsme hasičskou stanici za několik milionů korun,“ argumentovala například místostarostka. „Jenže teď se do ní místo dvou aut vejde jen jedno,“ zazní na to ze sálu. Dostalo se i na to, jak místostarostka vyhrožovala tím, že se děti z odtržených čtvrtí nedostanou do „městských“ škol. Ze sálu zaznívali i hlasy, podle nichž zastupitelé místním lžou.
Atmosféra houstla a setkání se protáhlo až do pozdních večerních hodin. Lidé z něj ale odešli o trochu informovanější. Město i občanské sdružení chtějí uspořádat více takovýchto informačních schůzek. Na nich se budou snažit obyvatele obou čtvrtí přesvědčit o důvodech pro nebo proti odtržení. Do dvanáctého září, kdy má proběhnout referendum, už však mnoho času nemají.