Brno - Brněnská hvězdárna vyměnila návštěvníky za stěhováky, stavaře a zedníky. Právě tento týden se s veřejností definitivně na více než rok rozloučila a začala se připravovat na největší přestavbu ve své historii. Zatímco při všech předchozích stavebních úpravách hvězdárna spíše rostla, teď se bude nejdřív hodně bourat. Zmizí celá střední část budovy, tedy spojovací trakt mezi velkým planetáriem a zbytkem hvězdárny.
Rekonstrukce hvězdárny začala velkým stěhováním knih
Právě proto, že bourání zasáhne i současné předsálí velkého planetária s pokladnou a zázemím pro diváky, musela hvězdárna provoz pro veřejnost na Kraví hoře úplně přerušit. A zůstat nemůžou ani zaměstnanci, většina z nich nalezne dočasné útočiště v Domě pánů z Kunštátu. Vrátit by se všichni měli už do úplně nové budovy – takzvaného Přírodovědného exploratoria. Co se za tímto termínem skrývá, odhaluje ředitel hvězdárny a planetária Jiří Dušek.
„Pod zemí vznikne nový sál o velikosti asi 17 x 17 metrů, kde se budou konat interaktivní výstavy, lidé si budou moci sáhnout na různé artefakty spojené s výzkumem vesmíru nebo se aktivně účastnit vědeckých pokusů.“ Nad zemí pak vyroste dvoupatrová budova s dalšími prostory jak pro návštěvníky, tak pro personál hvězdárny. Projekt slibuje nejen nové pohledy na město, ale například i kavárnu.
Rozhovor se Zdeňkem Mikuláškem, bývalým ředitelem hvězdárny (zdroj: ČT24)
Zatím je ovšem hvězdárna na počátku velkého stěhování. Do skladů nebo nových prostor se musí během několika týdnů přemístit úplně vše od knih a dokumentů přes nábytek až po vědecké přístroje. „Takovým nečekaným oříškem bude například heliostat, kterým můžeme pozorovat Slunce. Tohle zařízení je na pochůzné střeše hvězdárny a odtud jej bude muset sundat jeřáb. Kvůli vyvážení je totiž součástí přístroje i ocelový plát, který sám o sobě váží skoro čtvrt tuny, a jinak než s pomocí techniky bychom s tím prostě nehnuli. A podobných těžkých zařízení máme hned několik,“ popisuje Dušek.
Zahájení přestavby přichází o více než osm měsíců později, než bylo plánováno. Pozdržely jej především námitky ekologů v územním řízení. Těm se nelíbilo, že by nová budova měla zabrat více zeleně než stávající. Původně měla hvězdárna zavírat už v říjnu loňského roku. Celá rekonstrukce a dostavba hvězdárny do konečné podoby bude stát 85 milionů korun. Z toho 65 milionů půjde z fondů Evropské unie a 21 milionů zaplatí město Brno.
Hvězdárna stojí na Kraví hoře už od roku 1953 a vychovala celou řadu význačných astronomů a fyziků. S hvězdami se zde seznámil například známý popularizátor astronomie Jiří Grygar nebo zatím jediný československý kosmonaut Vladimír Remek. Začínal zde i Luboš Kohoutek, objevitel pětice nových komet a řady planetek, který později emigroval do Německa stal se jakýmsi spojovacím článkem mezi českými astronomy doma a za hranicemi.
Při návštěvě v roce 1957 propadl ve svých deseti letech kouzlu hvězdné oblohy také Zdeněk Mikulášek - pozdější zaměstnanec a na více než deset let i ředitel Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně. Ten vysvětluje, jak přišla hvězdárna ke svému dlouhému jménu. V sedmdesátých letech totiž sílil tlak, aby se hvězdárna podobně jako jiné instituce jmenovala více budovatelsky či po některé z komunisty propagovaných osobností. Nejpravděpodobnější bylo pojmenování hvězdárny po Valentině Těreškovové. To ale tehdejší zaměstnanci nechtěli dopustit. „Naštěstí se to podařilo odvrátit, protože byl rok 1973 a tehdy se slavilo pětisté výročí od narození velkého astronoma Mikuláše Koperníka, takže jsme se nechali velice rychle přejmenovat na Hvězdárnu a planetárium Mikuláše Koperníka a to nám zůstalo dodnes,“ vzpomíná Zdeněk Mikulášek.
Od jejího vzniku prošly hvězdárnou téměř 3 miliony návštěvníků. Ti další ji budou moci už v novém obdivovat pravděpodobně během zimy 2011 – to je předběžný termín dokončení právě započaté „operace RESTART“. Do té doby se vzdělávací pořady budou konat v prostorách Moravského zemského muzea a odborné přednášky v knihovně Jiřího Mahena. Brňané nepřijdou ani o pozorování noční oblohy, astronomové se uchýlí na hrad Špilberk.
Další podrobnosti se dozvíte na programu ČT 1 ve vysílání Týdnu v regionech v sobotu ve 12.05.