Brno - Anna Šabatová a Iva Brožová. Jména dvou žen, které včera senátoři navrhli do funkce po zesnulém ombudsmanovi Otakaru Motejlovi. Ta první práci úřadu zná velmi dobře. V letech 2001 až 2007 vykonávala funkci zástupkyně veřejného ochránce práv. Tandem Motejl – Šabatová tak dal úřadu ombudsmana dnešní tvář a stal se respektovanou institucí českého právního systému. Iva Brožová je od roku 2002 předsedkyní Nejvyššího soudu a podle svých slov by prostednictvím funkce veřejného ochránce práv chtěla chránit práva jednotlivců. Teď k nim přibyla dvě další jména. Z prezidentského pera: Eva Dundáčková, politička a právnička. A známý aktivista a někdejší disident John Bok, který se například bije za práva žen ve vězení, které v něm žijí se svými dětmi.
Bude ombudsmanem Šabatová, Brožová, Dundáčková nebo Bok? Rozhodne sněmovna
Anna Šabatová, předsedkyně Českého helsinského výboru, vyučující na UK
Narodila se 23. 6. 1951. Patří mezi signatáře Charty 77 a české disidenty. Na Univerzitě J. E. Purkyně v Brně, dnešní Masarykově univerzitě, začala Šabatová studovat filosofii a historii. Kvůli svým politickým aktivitám na začátku 70. let byla zatčena, odsouzena a studia ani po propuštění nemohla dokončit. Do revoluce pracovala na pozicích pro nekvalifikované. Po roce 1989 působila jako poradkyně ministra práce a sociálních věcí, v polovině 90. let dokončila studium českého jazyka a literatury na Filosofické fakultě Karlovy univerzity. V roce 1998 dostala jako první žena ze zemí východní Evropy Cenu OSN za obranu lidských práv.
Zda-li uspějí v poslanecké sněmovně ženy nebo jediný mužský kandidát, bude závislé na jejich politické podpoře.
Faktem je, že Šabatová i Brožová nominované senátem uspěly v konkurenci dalších čtyř navrhovaných, mezi nimiž byli také předseda Národní rady zdravotně postižených Václav Krása, prezident evropské asociace lidí s mentálním postižením a jejich rodin Ivo Vykydal či ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová a nynější zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová.
„Pro mě osobně je to obrovské překvapení a zároveň si toho nesmírně vážím. Konkurence dalších kandidátů byla opravdu velmi silná. Jde však o první krok,“ uvedla v reakci na svůj postup do dalšího kola volby Šabatová, která sama sebe považuje za člověka mimo politické struktury. Podpora napříč stranami v Senátu ji těší o to víc.
V Senátu přitom měla výrazně kratší projev, než její protikandidátka Brožová a hovořila především o odkazu Motejla. Podle Šabatové bude každý další člověk s doktorem Motejlem poměřován. Sama je schopná nabídnout své linqistické i právní vzdělání. To si doplnila v roce 2008 absolvováním doktorandského studia na Masarykově univerzitě na katedře teorie práva. Její doktorská práce s názvem Místo veřejného ochránce práv v demokratické společnosti a s podtitulem Od administrativního k lidskoprávnímu pojetí - analýza jednoho institut ochrany práv - vyšla později i knižně.
Léta Šabatové v úřadu přerušilo právnické studium
Iva Brožová, předsedkyně Nejvyššího soudu České republiky
Narodila se 7. 3. 1951. Současná předsedkyně Nejvyššího soudu ČR absolvovala studium práv na brněnské Univerzitě J. E. Purkyně, dnešní Masarykově univerzitě, kde promovala v roce 1974. Z pozice studenta přešla na druhou stranu, když se ještě tentýž rok stala externí vyučující právnické fakulty. V roce 1975 ukončila doktorské rigorózní studium a po roce čekatelství na Krajském soudu v Brně se stala soudkyní Městského soudu v Brně.
V roce 1992 opustila pozici učitele a nastoupila na místo poradkyně soudce Ústavního soudu ČSFR, kde se začala věnovat ústavní problematice a lidsko-právní tématice. Už v následujícím roce byla jmenována ústavní soudkyní. V roce 1999 z Ústavního soudu odešla k Nejvyššímu soudu ČR, od roku 2002 je jeho předsedkyní.
„Kvůli dokončení tohoto studia jsem musela z Úřadu veřejného ochránce práv odejít. Bylo pro mě totiž velmi náročné pracovat a zároveň dokončit úspěšně náročné studium. Nakonec jsem ale mohla využít své znalosti v instituci, v níž pracuji od roku 2008 do současnosti, v Českém helsinském výboru. Zároveň vyučuji na Karlově univerzitě a mohu být v Praze s rodinou,“ vysvětlila důvody svého odchodu z úřadu ombudsmana v roce 2007 Šabatová. Pokud by však byla do funkce zvolena, rozhodně by se do Brna ráda vrátila. „Je to moje rodné město a návrat do úřadu by pro mě znamenal velmi mnoho,“ dodala Šabatová.
Iva Brožová dostala v Senátu o tři hlasy víc než Šabatová. Ve svém projevu zdůraznila, že pokud má platit zásada, že je občan nad státem, tak musí mít lidé jistotu, že o nich bude rozhodovat nezávislý soud. Zároveň uvedla, že by chtěla navázat na práci Otakara Motejla. „Funkci bych vnímala jako svůj návrat po roce 1989, totiž že mojí prací by byla ochrana práv jednotlivců,“ sdělila ve svém projevu senátorům.
Šabatová by svoji roli vnímala stejně jako před lety, kdy s Otakarem Motejlem pracovala na vytvoření instituce. Za letitou práci úřad po letech pomíjení ocenil také prezident Václav Klaus. „Toho si od něj velice vážím. S Otakarem Motejlem jsme pracovali na tom, aby byl úřad nezávislý na úřadech a politicích. A tímto směrem by se měl rozvíjet i dál,“ dodala Šabatová, která je připravena přijít do úřadu. Je si vědoma toho, že prošel řadou změn a že se v něm vystřídala celá řada mladých začínajících právníků. „Pracuje ale výborně a tak by měl být i uchován,“ doplnila.
John Bok, předseda sdružení Šalamoun
Narodil se v roce 1945 po návratů rodičů z Velké Británie do Československa. Tatínek Bedřich Bok utekl v roce 1939 před nacisty do Anglie, kde byl až do konce války letcem u 311. bombardovací perutě Královského letectva (RAF). V roce 1970 byl Bokovi odebrán pas. V následujících dvaceti letech vystřídal několik dělnických profesí. Po roce 1989 pracoval tři roky ve státní správě v Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie a FBIS. V roce 1994 společně se spisovatelkou Lenkou Procházkovou založil sdružení Šalamoun - spolek na podporu nezávislé justice v ČR. Jeho smyslem je vyhledávat, sledovat, dokumentovat a medializovat ty soudní případy, ve kterých je zpochybněna nezávislost vyšetřování a soudních řízení. Je členem Výboru proti mučení a jinému nelidskému zacházení při Radě vlády pro lidská práva a byl jsem jmenován členem poradního sboru generálního ředitele Vězeňské služby ČR generála Kuly.
Zda dostane Šabatová či Brožová šanci stát se ombudsmankou, bude záležet i na prezidentovi Vlaclavu Klausovi, který smí navrhnout své vlastní a úplně jiné kandidáty. A to se také stalo dopisem, který zaslal předsedkyni poslanecké sněmovny Mirtoslavě Němcové (ODS) v odpoledních hodinách. Navrhl v něm na ombudsmana bývalou poslankyni za ODS Evu Dundáčkovou a známého aktivistu, bývalého disidenta a otce zakadatele takzvaného Spolku Šalamoun Johna Boka. Toho Klaus navrhoval na tuto pozici již v roce 2006.
Nahradit Motejla bude těžké
Ke shodě senátních a prezidentských kandidátů došlo přitom pouze v roce 2000, kdy kandidaturu právě zesnulého Otakara Motejla podpořila jednomyslně jak sněmovna tak tehnedjší prezident Václav Havel. Od té doby se však situace neopakovala.
Václav Klaus by navíc jen těžko navrhl Ivu Brožovou, která se do centra pozornosti dostala v roce 2006, kdy ji právě prezident na návrh tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Němce odvolal. Brožová proti jeho rozhodnutí podala stížnost k Ústavnímu soudu a současně dala návrh na zrušení té části zákona o soudech a soudcích, který umožňoval odvolat předsedy a místopředsedy soudů tím, kdo je jmenoval do funkce. Ústavní soud uznal stížnost Brožové jako oprávněnou a v červenci část zákona o soudech a soudcích jako protiústavní zrušil. Brožová tak ve funkci předsedkyně Nejvyššího soudu zůstala.