Brno - Kosterní pozůstatky, které pravděpodobně patřily Němcům zavražděným na konci druhé světové války u Dobronína na Jihlavsku, už zkoumají vědci z antropologického ústavu v Brně. Ti by měli upřesnit věk, pohlaví nebo počet lidí pohřbených na místě nálezu.
Kosti z masového hrobu u Dobronína už zkoumají vědci
Pětašedesát let starou tragédii od minulého týdne připomíná dřevěný kříž. Kriminalisté tu totiž společně s archeology odkryli masový hrob s kosterními pozůstatky minimálně šesti lidí. I když vyšetřování ještě neskončilo, je stále více pravděpodobné, že na louce Budínka byli v květnu roku 1945 ubiti místní Němci. Mnohonásobnou vraždu by mohli mít na svědomí opilí členové revolučních gard, kteří se za válečná příkoří divoce pomstili na svých sousedech s německým původem.
Krabice s nahrubo roztříděnými ostatky teď budou jednu po druhé zkoumat vědci Laboratoře morfologie a forenzní antropologie v Brně. „Nejdříve musíme kosterní materiál očistit a zkompletovat, tak se nám podaří zjistit, jaký je skutečný počet osob na místě pohřbených, zatím to vypadá, že to bylo minimálně šest lidí,“ vysvětluje Petra Urbanová z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty v Brně.
Antropoložka Petra Urbanová o zkoumání nalezených kosterních pozůstatků (zdroj: ČT24)
Antropologové poté provedou ostologickou analýzu pozůstatků. U kostí tak budou moc zjistit nejen věk, tělesné proporce nebo pohlaví zemřelých, ale třeba i příčinu smrti. „Můžeme odhalit třeba stopu projektilu a na základě metod kosterní antropologie poznáme, jestli to zranění, způsobilo smrt, nebo tam bylo ještě nějaké další zranění,“ doplnila Urbanová.
Z očištěných kostí také vědci získají vzorek pro analýzu DNA, z té bude možné určit, jestli se skutečně jedná o dobronínské Němce. Výsledky analýzy totiž mohou být porovnány se vzorky DNA lidí žijících v Německu, kteří své předky z Dobronína od války pohřešují.
Exkluzivní výpovědi přímých svědků dobronínských událostí z konce války přinese dnes ve 21.40 pořad Reportéři ČT na Jedničce.
Vydáno pod