Počet ptáků na soutoku Moravy s Dyjí vzrostl díky péči nadšence

Lanžhot- Cenná přírodní oblast u soutoku řeky Moravy a Dyje u Lanžhota si může připsat další unikát. Je jednou z nejvzácnějších ptačích lokalit v České republice. Zásluhu na tom má především ornitolog František Krause. V místních lužních lesích rozvěšuje ptačí budky už 25 let. Každoročně mu v nich zahnízdí tisíce párů ptactva. Letos se mu do obory Soutok dokonce podařilo přilákat nejvíce jedinců lejska bělokrkého z celé České republiky.

„Lejsek bělokrký se v této lokalitě vyskytoval i dříve, ale nám se díky budkám podařilo rozšířit jeho populaci asi na čtyřnásobek. Letos tady hnízdilo kolem osmi set hnízdních párů,“ popsal největší úspěch Krause. Kromě lejska v lesích okolo soutoku každoročně zahnízdí až 20 druhů ptactva. František Krause se v současné době stará asi o 1600 budek. Při každé jejich údržbě a monitorování hnízdícího ptactva nachodí desítky kilometrů.

Většinu budek vyrábí sám. Zbytek dostává v rámci spolupráce s Lesy České republiky. „Projekty ptačích budek podporujeme z programu na ochranu biodiverzity. V průměru dotujeme správce budek pětadvaceti korunami na budku a sezónu,“ vysvětlil ředitel oddělení ochrany přírody Lesů České republiky Jiří Stonavský. Pro pana Krauseho je podpora Lesů ČR důležitá, jak ale sám říká, pro výdělek se to rozhodně dělat nedá.

Pomocníci při komářích kalamitách

Lužní lesy na Břeclavsku jsou každoročně na jaře zaplavovány rozvodněnou řekou Moravou a Dyjí. Přemnožení komáři na sebe poté nenechají dlouho čekat. Redukovat jejich počet alespoň z části pomáhají právě hmyzožraví ptáci z budek pana Krauseho. „Lesníci vždy v historii v lesích rádi viděli hmyzožravé ptáky. Zvláště v oboře Soutok, kde je vysoká populace lesní zvěře, ptáci zvěři ulevují od nepříjemného hmyzu,“ doplnil Stonavský.

Hnízdící sezóna začíná v dubnu, kdy ptáci přilétají z teplých krajin. Tehdy začíná i práce Františka Krauseho. „Obcházím budky a monitoruji, v jaké budce a jaký druh se uhnízdil. S sebou nosím brašnu s nářadím, kdyby bylo potřeba nějakou budku opravit. Samičky vzácných druhů kroužkuji, abych věděl, jestli se ke mně vrací,“ popisuje svou práci ornitolog.

Na konci prázdnin a začátkem září ptáci z hnízdišť odlétají do střední Afriky. To je pravý čas na vyčištění všech budek. „Kdybych stará hnízda neodstranil, podruhé by se tam už ptákům chtít nemuselo, je to jako kdybychom my měli spát na špinavé matraci,“ vysvětlil Krause.

Dobrá budka - základ úspěchu

František Krause by budku nikdy nekoupil v supermarketu. Po pětadvaceti letech, co ptačí příbytky vyrábí, má na ty nejlepší zaručený recept. „Základem je kvalitní dřevo, které musí být zevnitř zdrsněné, aby se ptákům v budce dobře šplhalo. Zvenku je potřeba budku několikrát natřít barvou a stříšku oplechovat. Otvor musí být velikostí akorát pro určitý druh ptáka a okolo vstupu dávám plech, aby se dovnitř nemohl vklovat strakapoud,“ prozradil dlouholetý výrobce a správce budek.

Promyšlená ptačí obydlí ale často lákají kromě ptáků i zloděje a vandaly. Ročně se jich ztratí kolem deseti. Pan Krause má všechny pečlivě označené v mapách, sám je už ale nepotřebuje, ví přesně, kde každá ze šestnáctiset budek visí a bezpečně pozná, když se nějaká ztratí.