Ivanovice na Hané ohrožuje epidemie žloutenky

Infekce se nejprve objevila u dvaceti lidí z jedné sociálně slabé rodiny na konci července. V domě bez tekoucí teplé vody a splachovacího záchodu, kde bydlí, se infekce rychle rozšířila. Ti, u kterých byla žloutenka potvrzena, sice byli hospitalizováni, ostatní ale nedodržovali nařízení hygieniků a navštěvovali dál své příbuzné a známé.

Na konci prázdnin to vypadalo, že je hrozba zažehnána. Tento týden ale přibyli další nakažení. „Jen v Ivanovicích na Hané a v okolí je v současnosti zjištěno něco kolem šedesáti případů onemocnění žloutenkou a je pravděpodobné, že se bude šířit dál,“ sdělil ředitel Krajské hygienické stanice v Brně Jan Mareček.

Takzvaná nemoc špinavých rukou není smrtelná a nezanechává následky, je ale vysoce infekční, a tak musí všichni, u kterých se vir prokáže, ihned do nemocnice. „Ve fakultní nemocnici je hospitalizováno asi patnáct dětí a desítka dospělých. V každém případě se jedná o neobvyklé počty. Tolik nakažených jsme v posledních letech v nemocnici nezaznamenali,“ řekla tisková mluvčí fakultní nemocnice v Brně Anna Mrázová.

Asi dvě třetiny z šedesátky nakažených jsou děti. Přísná hygienická pravidla tak teď musí dodržovat zejména místní základní škola. Žloutenka se tam projevila ve čtyřech třídách, ty jsou teď pod drobnohledem hygieniků a fungují ve zvláštním režimu.

„Děti v ohrožených třídách se vůbec nestýkají s těmi ostatními, mají přestávky v jiných časech, na oběd chodí samostatně, mají zvýšenou dezinfekci ve třídách a samostatné toalety,“ vyjmenoval opatření ředitel Základní školy v Ivanovicích na Hané Miroslav Růžička.

Inkubační doba žloutenky typu A je až padesát dnů. Ve škole tak budou muset přísná hygienická pravidla dodržovat ještě několik měsíců. Pokud se navíc objeví další nakažení, doba ohrožení se ještě prodlouží. Jedinou obranou je očkování a dodržování hygieny. Ten, kdo si jednou hepatitidou typu A projde, ji už nikdy nedostane.

Strašák v podobě žloutenkového viru změnil život v celých Ivanovicích. Lidé jsou mnohem opatrnější a úzkostlivější. „Když si jdu třeba koupit cigarety do trafiky, lidé okolo mě si začnou umývat ruce. Já už jsem měl žloutenku jako dítě, takže ji teď dostat nemůžu, lidé ke mně ale mají nedůvěru. Teď musím chodit k doktorovi, abych dostal papír, že jsem zdravý, protože dělám veřejně prospěšné práce,“ popsal své zkušenosti jeden z obyvatelů domu, kde infekce propukla, Kolomán Kešel.