Pro Brno a ty, kteří chtěli na místě pozemků investovat, je to dobrá zpráva. Dohoda tří potomků Pavla Kohna z prvního manželství - dcery Bettiny, synů Thomase a Felixe, kteří nyní žijí v USA a Anglii - a neteře druhé manželky Pavla Kohna, která žije nedaleko Brna, odblokuje celou řadu pozemků, s nimiž se kvůli nedořešené restituci nesmělo nakládat.
„Pokud soud rozhodne ve prospěch mé ženy, která o navrácení majetku, zabaveného nejdříve nacisty a později komunisty, požádala včas, jsme připraveni jej zpeněžit. A hned nato založit nadaci, která by sloužila nemocným dětem,“ prohlásil v roce 2001 Jan Schmidt, který společně se svojí ženou sepsal závěť, podle níž nadace vznikne nezávisle na tom, zda oba budou naživu, či nikoliv.
Podle Havla se celá restituční kauza zkomplikovala ze dvou důvodů. Tím prvním byl špatný postup Pozemkového úřadu v Brně v devadesátých letech a druhým důvodem bylo jednání druhého manžela Berty Schmidtové Jana, který blokoval veškeré dohody.
„Vyřešit složité nároky dědiců se podařilo až po smrti druhé manželky Pavla Kohna Berty Schmidtové a jejího manžela Jana Schmidta,“ uvedl zmocněnec jedné z dědiček Josef Havel. Podle něj panuje nyní mezi dědici shoda, že veškeré pozemky získané dědictvím budou prodány. „Díky této dohodě se bude moci po devatenácti letech dohadů kolem restitučních a dědických nároků po Pavlu Kohnovi začít na pozemcích něco budovat,“ řekl Havel.
Dědictví po Pavlu Kohnovi má hodnotu stovek milionů korun. Jedná se o pozemky na lukrativních místech v osmi městských částech Brna. Nejhodnotnější je zřejmě areál bývalé Kohnovy cihelny na Červeném kopci. Další pozemky jsou například v blízkosti Fakultní nemocnice v Bohunicích, v Králově Poli nebo v Kamenné kolonii.
Kohn byl před druhou světovou válkou jedním z nejbohatších Brňanů a chytře investoval do mnoha pozemků ve městě, tehdy ještě volných ploch, na nichž se plánovala výstavba až v daleké budoucnosti.
O majetek přitom přišel dvakrát. Nejprve kvůli svému židovskému vyznání v roce 1940. Válečná léta prožil ve Velké Británii. Když se po válce vrátil, byl mu majetek zkonfiskován. Úřady to tehdy zdůvodnily tím, že byl německým občanem, ačkoli v roce 1946 získal osvědčení o československém státním občanství. Před únorem 1948 byl jeho konfiskovaný majetek znárodněn. Restituční nároky dědiců Pavla Kohna řešil i Ústavní soud, který v roce 1996 dal za pravdu Bertě Schmidtové v jejím sporu s Pozemkovým úřadem v Brně. Kvůli průtahům v restitučním řízení musel český stát dokonce Bertě Schmidtové vyplatit odškodnění, které jí přiznal Evropský soud pro lidská práva. Odškodnění za morální újmu činilo asi 192 000 korun a náklady za soudní řízení asi 16 000 korun.
