Pro Brno a ty, kteří chtěli na místě pozemků investovat, je to dobrá zpráva. Dohoda tří potomků Pavla Kohna z prvního manželství - dcery Bettiny, synů Thomase a Felixe, kteří nyní žijí v USA a Anglii - a neteře druhé manželky Pavla Kohna, která žije nedaleko Brna, odblokuje celou řadu pozemků, s nimiž se kvůli nedořešené restituci nesmělo nakládat.
„Pokud soud rozhodne ve prospěch mé ženy, která o navrácení majetku, zabaveného nejdříve nacisty a později komunisty, požádala včas, jsme připraveni jej zpeněžit. A hned nato založit nadaci, která by sloužila nemocným dětem,“ prohlásil v roce 2001 Jan Schmidt, který společně se svojí ženou sepsal závěť, podle níž nadace vznikne nezávisle na tom, zda oba budou naživu, či nikoliv.
Zmocněnec jedné z dědiček po Pavlu Kohnovi Josef Havel o dědictví
Podle Havla se celá restituční kauza zkomplikovala ze dvou důvodů. Tím prvním byl špatný postup Pozemkového úřadu v Brně v devadesátých letech a druhým důvodem bylo jednání druhého manžela Berty Schmidtové Jana, který blokoval veškeré dohody.
„Vyřešit složité nároky dědiců se podařilo až po smrti druhé manželky Pavla Kohna Berty Schmidtové a jejího manžela Jana Schmidta,“ uvedl zmocněnec jedné z dědiček Josef Havel. Podle něj panuje nyní mezi dědici shoda, že veškeré pozemky získané dědictvím budou prodány. „Díky této dohodě se bude moci po devatenácti letech dohadů kolem restitučních a dědických nároků po Pavlu Kohnovi začít na pozemcích něco budovat,“ řekl Havel.
Dědictví po Pavlu Kohnovi má hodnotu stovek milionů korun. Jedná se o pozemky na lukrativních místech v osmi městských částech Brna. Nejhodnotnější je zřejmě areál bývalé Kohnovy cihelny na Červeném kopci. Další pozemky jsou například v blízkosti Fakultní nemocnice v Bohunicích, v Králově Poli nebo v Kamenné kolonii.
Kohn byl před druhou světovou válkou jedním z nejbohatších Brňanů a chytře investoval do mnoha pozemků ve městě, tehdy ještě volných ploch, na nichž se plánovala výstavba až v daleké budoucnosti.
O majetek přitom přišel dvakrát. Nejprve kvůli svému židovskému vyznání v roce 1940. Válečná léta prožil ve Velké Británii. Když se po válce vrátil, byl mu majetek zkonfiskován. Úřady to tehdy zdůvodnily tím, že byl německým občanem, ačkoli v roce 1946 získal osvědčení o československém státním občanství. Před únorem 1948 byl jeho konfiskovaný majetek znárodněn. Restituční nároky dědiců Pavla Kohna řešil i Ústavní soud, který v roce 1996 dal za pravdu Bertě Schmidtové v jejím sporu s Pozemkovým úřadem v Brně. Kvůli průtahům v restitučním řízení musel český stát dokonce Bertě Schmidtové vyplatit odškodnění, které jí přiznal Evropský soud pro lidská práva. Odškodnění za morální újmu činilo asi 192 000 korun a náklady za soudní řízení asi 16 000 korun.
