Syrový příběh z dob protektorátu uvede v premiéře zlínské divadlo

Zlín – Premiéra divadelní dramatizace filmu Je třeba zabít Sekala čeká dnes večer diváky Městského divadla Zlín. Působivé drama z protektorátní vesnice převedl do divadelní podoby Martin Františák. Poprvé bude uvedeno na jevišti právě ve Zlíně, a to v režii Petra Veselého.

„Film je do divadelního prostoru přenesen velmi kvalitně. Člověk je jím samozřejmě ovlivněný. Koneckonců text dialogů se v řadě případů téměř neliší od původního Křižanova textu, stejný je i kontext a kontinuita situací,“ uvedl umělecký šéf zlínského souboru a režisér inscenace Petr Veselý. „Doufám, že lidem naše inscenace nabídne trošičku jiný pohled na stejný příběh a stejnou tematiku,“ řekl režisér. 

Filmová podoba protektorátního dramatu se řadí mezi nejpůsobivější snímky 90. let. Za filmový scénář si jeho tvůrce Jiří Křižan odnesl v roce 1998 jednoho z deseti Českých lvů, které snímek získal. Tvůrce divadelní podoby Martin Františák s Křižanem svůj divadelní přepis konzultoval. Autor původního oceňovaného scénáře se ale konečné podoby adaptace nedožil, loni na podzim náhle zemřel.

Postavu krutého, zatrpklého Sekala, který nenávidí všechno a všechny, ztvárnil Zdeněk Julina. „S postavou jsem se neztotožnil, ale hraje se mi dobře. Svině se hrají vždycky dobře,“ svěřil se Julina, který k filmu chová velký respekt. „Měl jsem z něj úžasný zážitek, šíleně se mi líbil,“ dodal. Druhého hrdinu, Juru Barana, zahraje Radovan Král. Snímek prý považuje za jeden z nejlepších filmů české porevoluční kinematografie. „Postava Jury Barana se hraje docela dobře. Je kladná pouze navenek, v rámci vesnice a pro diváka, ale vnitřně je docela rozervaná, protože nese velké tajemství. Není to princ, který dělá jenom dobro,“ uvedl Král.

Protektorátní drama o temných stránkách lidské povahy

Drama se odehrává v létě 1943 v Protektorátu Čechy a Morava. V hanácké vesnici Lakotice není jediný Němec, válečné události jako by tam ani nedoléhaly. Ve vsi se usadil sedlák Jura Baran, který před gestapem uprchl z rodných hor. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Místní ale kromě neznámého cizince řeší i další problém. Bohatí sedláci, kteří ve vsi žijí, mají strach ze Sekala. Sekal, nemanželský syn ze statku, v temné době ucítil svoji příležitost oplatit ostatním všechna příkoří. Už dva statkáře udal za zločiny proti Říši. Sedláci šli do koncentračního tábora a na smrt. Sekal dostal za pomoc gestapu majetek těch, které udal. Stává se z něj největší sedlák a všem dává najevo, že dva statky mu nestačí. Místní se proto rozhodnou pro radikální řešení – je třeba zabít Sekala.