Mikulčice - Archeologové v Mikulčickém areálu, který se pokoušejí zapsat na seznam památek UNESCO, mají na začátku sezony napilno. Pokračují totiž v realizaci projektu vyvyšování základů slovanské akropole. Díky nim si návštěvníci archeoparku budou moci lépe představit, jak kostely a palácová stavba vypadaly.
Vyvýšené základy snad vynesou Mikulčickému areálu zápis na listinu UNESCO
Díky navýšení budou v krajině lépe patrné a poskytnou tak návštěvníkům lepší představu o podobě bývalé akropole. Největší slovanské archeologické naleziště v České republice by se tak mohlo dočkat oprávněné pozornosti.
Zájem o areál v posledních desetiletích upadal, archeologické týmy se proto rozhodly tuto skutečnost změnit. „Připravujeme projekty k zatraktivnění lokality. Mikulčický areál si rozhodně pozornost veřejnosti zaslouží,“ uvedl pracovník Masarykova muzea v Hodoníně František Synek. Jedinečnost archeologického naleziště tkví nejen v počtu kostelů a staveb, ale i ve skutečnosti, že areál zůstal zachován v původní, stavbou nenarušené kvalitě. „Kromě zemědělských prací, které se již po generace odehrávají v bezprostředním okolí mikulčického archeologického naleziště, neproběhla žádná jiná změna prostředí,“ zdůraznil neporušenost naleziště Synek.
Pracovník Masarykova muzea Hodonín František Synek o palácové stavbě v Mikulčicích (zdroj: ČT24)
Archeologové našli kamenné ohniště i mlecí kameny
Místem protékající řeka Morava navýšila okolní terén, samotná akropole ale nikdy zaplavena nebyla. Díky tomu jsou archeologické terény stejné jako v osmém století. Na návštěvníky proto může dýchnout atmosféra, kterou významné mocenské, duchovní, kulturní i obchodní centrum Velké Moravy v době svého rozkvětu nepochybně mělo.
Napilno přitom nemají jen v akropoli. Pod rukama archeologů ožívá i takzvané zázemí, obdoba podhradí. Pracovníci Archeologického ústavu akademie věd v Brně v něm provádějí vykopávky slovanského sídliště. „Odkrýváme základy slovanského sídliště. Nalezli jsme už několik slovanských chalup. Za krásný nález považuji především kamenné ohniště nebo mlecí kameny. S pracemi jsme teprve na počátku, uvidíme, jaké předměty ještě chalupy skrývají,“ nastínil rozpracování projektu archeolog Radovan Rutar.
Blatný hrad byl sídlem velkomoravských králů z rodu Mojmírovců. Působiště v místě našli i svatý Cyril a Metoděj se svými žáky. Soudě z mohutného opevnění se pravděpodobně jedná o pověstnou nedobytnou Rostislavovu pevnost. V raném středověku o velkomoravské město Morava. Poslední zmínka o osídlení oblasti pochází z 15. století. Přibližně po husitských válkách se osídlení přesunulo do výše položených míst.
Za dva roky se Mikulčický areál znovu pokusí o zápis na listinu UNESCO, nejprve se ale musí dokončit rozpracované projekty. Jejich první výsledky si návštěvníci bývalého centra Moravy mohou vychutnat již nyní.
GALERIE
Archeologický průzkum v Mikulčicích