Letiště v Tuřanech stráží gepard, kůň i sokol

Brno - Je jich přes sto. Říká se jim biologická ochrana letiště, a kdyby jich nebylo, asi by jen tak nějaké letadlo bez problémů nevzlétlo a nepřistálo. Dbají o naše bezpečí, aniž by o tom většina z nás věděla. Jde o zaměstnance letiště, kteří s gepardy, koňmi, psy i dravci zajišťuji, aby nedocházelo ke střetům letadel se zvířaty. K nim patří i sokolník Josef Polášek.

„I přestože je letiště v Tuřanech situované u městské aglomerace, vyskytuje se v jeho okolí spousta drobné zvěře, která může ohrozit letadla,“ vysvětluje sokolník Josef Polášek, který o střetech letadel se zvířaty ví za šestnáct let praxe své. „Stačí hejno špačků, které motor nasaje, a hned je velký problém,“ doplňuje Polášek.

Na brněnském letišti dochází ke střetům maximálně jednou za rok. Ubránit ranvej před nezvanými návštěvníky totiž tamnímu sokolníkovi pomáhá nejpočetnější zvířecí arzenál v zemi. Připomíná menší ZOO. „V první řadě jsou to lovečtí psi, kteří dennodenně obíhají dráhu, vyhledávají zvěř a plaší ji. Pokud se objeví liška nebo divočák, tak nám pomáhají norníci. Máme i několik druhů sokolovitých dravců, jednoho jestřába, koně a dva gepardy,“ představuje své pomocníky Polášek.

Sokolník Josef Polášek o biologické ochraně lětiště v Brně (zdroj: ČT24)

Letiště v Tuřanech se rozkládá na 350 ha. Přísně střežená plocha, na kterou zvěř nesmí, je stále posečená. Než ji Josef Polášek nebo některý z jeho pomocníků překontroluje, trvá to alespoň hodinu. „S těmi zvířaty se dá na tom letišti normálně žít. Důležité je pomocí těch psů, sokolů, koňů a gepardů držet zvěř u krajů,“ říká Polášek.

Pokud ale přece jen vykročí k ranveji, nejsou minuty nazbyt. Sokolníci se proto musí na zvířecí strážce stoprocentně spolehnout. Například vycvičit geparda Dua dua trvalo Josefu Poláškovi rok. Pomáhá mu, když se na ploše těsně před přistáním objeví srnka. „On by mohl tu srnku i zabít, kdyby mělo opravdu dojít k tomu střetu. On ji chytí, dusí, a když k němu přijdu rychle a dám mu maso, tak ji nechá a já ji pak znovu pustím,“ dodává Polášek.

Biologickou ochranu musí mít podle pravidel bezpečnosti letového provozu každé letiště. Taková, jaké velí Josef Polášek, u nás ale nemá obdoby. Kromě toho, že navozuje exotiku ještě před dovolenou, ujišťuje nás, že alespoň při startu a přistání se o naši bezpečnost stará všechno, co má ruce a nohy, ale také kopyta, packy a křídla.

Reportáž o biologické ochraně letiště v Brně-Tuřanech a o tom, jak zvířata „v akci“ fungují, sledujte v dnešním zpravodajském pořadu Týden v regionech na ČT 1 ve 12:00 hodin.