Úřady donutily majitele domu v Jaselské ulici zastavit stavbu

Brno - Většinový vlastník domu a pozemku v Jaselské ulici, který začal „načerno“ se stavebními úpravami dvorního traktu, musel zastavit stavbu. Nařídil mu to stavební úřad, který zároveň zahájil řízení o odstranění stavby. Ali Ezzati dnes tvrdí, že o nutnosti mít stavební povolení nevěděl, a tak si ho začal vyřizovat dodatečně. Materiál ale na stavbu vozí dál, jen už ne přes pozemky sousedící Okresní správy sociálního zabezpečení, která mu přístup do jeho zahrad přes svoje pozemky zablokovala.

Stavební úřad tak zareagoval na podnět sousedů, kteří o černé stavbě informovali stavební úřad Městské části Brno-střed. Zástupci stavebního úřadu Brno-střed se byli na místo dvakrát podívat a hovořili i s majitelem domu panem Ezzatim. Jejich výsledek je jednoznačný. „Vzhledem k rozsahu činností na ně musí mít stavební povolení, které nemá. Proto jsme zahájili řízení o odstranění stavby,“ uvedl mluvčí brněnské městské části Roman Burián.

To, co udělal Ali Ezzati, je běžná praxe těch, kteří začnou stavět načerno a pak si dodatečně vyřizují stavební povolení. Na kontě má přitom i další prohřešky. Na jedné z nejatraktivnějších ulic v Brně postavil na památkově chráněném domě „černou“ půdní vestavbu a v atriu domu vykácel vzrostlé staleté stromy pro budoucí stavbu neznámo čeho. Od stavebního úřadu sice dostal už dvakrát pokutu, ale přiliš se tím netrápí, proti jejímu placení se odvolal a tváří se, že o nic nejde.

Ještě minulý týden štábu České televize přitom tvrdil, že v jeho objektech žádné černé stavby nejsou. „Tady žádné nepovolené stavby nejsou a informace, že chci na dvoře domu postavit parkoviště, jsou jen dezinformací nájemníků domu,“ prohlásil sebevědomě Ali Ezzati.

Jenže nájemníci si pro jistotu pořídili fotodokumentaci. Podle ní se Ezzati nezdráhal při svých nezákonných úpravách v dvorním traktu domu do země zahrnout nebezpečný odpad, jako je stavební suť a plasty, které se v České republice musí vyvážet na skládku. „Protože jsme měli důkaz, obrátili jsme se na stavební policii. Majitel totiž na dvoře vykácel vzrostlé letité stromy a začal se stavbou,“ popsal jeden z nájemníků domu Yvory Rodriguez.

Se svými důkazy se obrátil na stavební policii, která na místo přijela. „Mohu potvrdit, že jsme zjistili a potvrdili skutečně to, co nám nájemníci oznámili. Se zjištěními jsme šli na stavební úřad městské části, kde jsme je předložili. Tím ale naše pravomoc končí a teď je na řadě stavební úřad,“ popsala mluvčí brněnské městské policie Denisa Kapitančíková.

Rozhodnutí o bezodkladném zastavení stavebních prací

1. stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby neprodleně poté, co se o její existenci dozví - tady je vhodné, pokud se stavební úřad dozvěděl o nepovolené stavbě z nějakého podnětu, vykonat na místě kontrolní prohlídku (aby úřad věděl, o čem přesně má rozhodovat).  Kontrolní prohlídku je nutné vykonat s vědomím vlastníka (v úvahu připadají dvě varianty - stavební úřad může zkusit provést prohlídku a vlastníka informuje na místě - riziko - vlastník nebude přítomen. Nebo stavební úřad písemně vyrozumí vlastníka o kontrolní prohlídce – riziko – delší doba na doručení písemnosti (lze využít doručení fikcí – tj. počítat s úložní dobou 10 dnů). Po provedení kontrolní prohlídky by měl vydat oznámení o zahájení řízení – cca během 1 – 2 dnů.

2. vyzve stavebníka k bezodkladnému zastavení prací – to může učinit přímo na kontrolní prohlídce

3. jestliže stavebník výzvu neuposlechne, nařídí stavební úřad zastavení prací formou rozhodnutí – (řízení o zastavení prací by mělo proběhnout bezodkladně, rozhodnutí by mělo být vydáno nejpozději do 30 dnů). Současně zahájí úřad řízení o správním deliktu a uloží pokutu (řízení o deliktu vyžaduje obvykle ústní jednání, délka řízení se tak může protáhnout na 60 dnů).

4. jestliže i poté stavebník pokračuje v pracích, přistoupí stavební úřad k výkonu svého rozhodnutí o zákazu pokračovat ve stavbě  - v úvahu připadají donucovací pokuty (ukládané opakovaně). Je možná i asistence Policie ČR – podmínkou je ohrožení života nebo zdraví pověřené úřední osoby (i když to byl dost ojedinělý případ, v Ráječku – fotovoltaická elektrárna - staveniště za asistence policie vyklidili a označili ho tabulkami s informací o vydaném zákazu)

5. pokud i přesto stavebník pokračuje v pracích, stavební úřad na ty, kdo jsou fyzickými osobami, může podat trestní oznámení pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí.

Souběžně s tím vším výše popsaným běží řízení o odstranění stavby. Stavebník má ovšem možnost požádat o dodatečné povolení. Pokud tak učiní, řízení o odstranění stavby se přerušuje do doby, než je o dodatečném povolení rozhodnuto. Předpokladem však je, že k žádosti o dodatečné povolení stavebník doloží veškeré potřebné dokumenty. Pokud podklady nejsou úplné, lze zvážit povolení lhůty k doplnění, ale nemělo by se tak dít opakovaně. Stavební úřad musí vycházet z toho, že je to černý stavebník, tj. od začátku vědomě porušuje zákon, a měl už dost času si všechny doklady opatřit. Nemůže mu tedy být dávána další výhoda formou opakovaného prodlužování lhůt.

Jestliže je žádost o dodatečné povolení zamítnuta, pokračuje řízení o odstranění stavby. Po vydání rozhodnutí je stavebník vyzván, aby stavbu odstranil. Pokud tak neučiní, měl by úřad přistoupit sám k výkonu rozhodnutí exekucí, tj. nechá stavbu odstranit a náklady vymáhá po stavebníkovi.

Na obdobné případy a nedůslednost stavebních úřadů dlouhodobě upozorňuje i ombudsman. V tomto případě sice majitel stavbu zastavil, ale nemusel odstranit ani jedinou cihlu z druhé načerno postavené stavby - půdní nástavby. Za ni dostal od stavebního úřadu městské části Brno-střed dvakrát pouze pokutu v celkové hodnotě 450 korun. Tu však nezaplatil, protože se proti oběma odvolal. A dodatečně se snaží ve spolupráci s památkáři získat na stavbu stavební povolení.

Ombudsman Pavel Varvařovský
Zdroj: ČT24