Domácí vězení si na Moravě odpykává 38 vězňů. Zatím

Přesto i v těch několika desítkách případů je vězňům lépe než v „kriminálu“. Jsou doma, se svými blízkými. Mohou pracovat. Musí jen dodržovat určitý řád. Čtyřiašedesátiletý Josef Jurník z Prostějova dostal domácí vězení kvůli úvěrovému podvodu. Mohl jít na šest měsíců do vězení, protože se ale staral o nemocnou přítelkyni, odpykává si alternativní způsob trestu. „Moje domácí vězení spočívá v tom, že od osmi večer do pěti hodin ráno musím být doma. O víkendu a ve svátek to platí celý den,“ vysvětluje Jurník.

Oříšek vydržet je to pro vyučeného truhláře Radka Uhlíře, který měl jít do vězení za výtržnost. Opil se a v hospodě se zbraní v ruce hrozil dalším opilcům. Ve vězení už byl za krádež dvakrát. Od letošního ledna přijal domácí vězení. Je pro něj těžké, ale je rád, že může být doma. „To víte, že je mi to nepříjemné, nemůžu jet za synem, je to 400 kilometrů. Jsem ale rád, že můžu být doma se svojí přítelkyní, i když jsem o víkendu zavřený doma,“ popisuje svůj výkon trestu doma Uhlíř.

Dodržování jejich výkonu trestu sledují probační úředníci, a tak, pokud nechtějí skončit ve vězení, nesmí selhat. I poslední den výkonu takzvanného alternativního trestu by je „přešplápnutí“ zavedlo do vězení, kde by si svůj soudem přidělený trest museli odpykat.

Ve Zlíně, Vyškově a Blansku verdikt domácího vězení ještě nezazněl

Alternativní domácí trest ale zdaleka není samozřejmostí. Mnozí soudci mu nevěří. Čekají na elektronické náramky. „V současné době máme nařízeno 38 trestů domácího vězení,“ uvádí vedoucí jihomoravské Probační a mediační služby Pavel Krpata.Podle něj by se přitom jeho pracovníci zvládli postarat o dalších sto vězňů navíc. „Vůbec ho neudělili soudci ve Vyškově, Zlíně a Blansku,“ doplňuje Krpata.

Nedůvěra v tento výkon trestu se přitom u soudců kloubí s nedůvěrou k instituci, která zde nebyla. „Je pravda, že my jsme takový verdikt ještě nevynesli. Důvodem je ale převládající nedůvěra k tomu, že je dostatečným způsobem zabezpečena kontrola výkonu trestu právě od probační služby,“ říká mluvčí a soudce Okresního soudu ve Zlíně.

Fakt, jak často chodí probační služba kontrolovat, lze vyčíst z výpovědi Radka Uhlíře. „Jsou to vždycky přepadovky, u víkendu třeba v osm nebo za pět minut osm nebo třeba o půl desáté. A v týdnu pak třeba tři dny po sobě a pak dva dny nic. Lepší je nic neriskovat,“ vypráví domácí vězeň. 

Probační službě a alternativnímu trestu tak zřejmě nejvíc na jihu Moravy věří soudci ze Žďáru na Sázavou nebo Prostějova. Brno je na třetí příčce. Ve dvou případech ho uložil soudce Martin Vrbík. Sám ale přiznává, že zpočátku s ním byly problémy. „Ukázalo se, že Probační a mediační služba není vybavena jak po personální, tak po technické stránce, aby tresty mohla kontrolovat. Proto nám bylo doporučeno s ukládáním tohoto trestu posečkat,“ vzpomíná soudce Městského soudu v Brně Vrbík.

Místo elektronických náramků vězně zatím kontrolují zaměstnanci Probační a mediační služby. Ve čtyřech případech už trestaní selhali a museli nastoupit do vězení. „I tím se boří mýtus, že probační služba nebude schopná ty tresty odkontrolovat,“ dodává šéf jihomoravské pobočky Krpata. „Namátkově kontrolujeme toho odsouzeného v tom čase, kdy se má zdržovat doma, samozřejmě o tom neví dopředu, objevujeme se nečekaně,“ popisuje Karolína Hrbková z Probační a mediační služby v Prostějově.

Od domácího vězení si ministerstvo spravedlnosti slibovalo ulevení věznicím a ušetření za péči o vězně. Náklady na jednoho trestaného v klasické věznici sahají v průměru k tisíci korunám za den. zatímco u domácího vězení je to asi 300 korun.

Reportáž věnovanou domácímu vězení můžete vidět v dnešním pořadu Týden v regionech.