ČSSD ustoupila ODS, byty se budou dál privatizovat. Ale dráž

Brno - Ještě před dvěma měsíci prohlašovali představitelé města, že privatizace městských bytů letos skončí. Dnes je ale vše jinak. Privatizovat se bude dál, ale za úplně jiných podmínek - pro město lepších, pro obyvatele domů horších. Obyvatelé městských částí, které s privatizací otálely a rozhodly se pro ni až před nedávnem, tak „doplatí“, a to doslova, na politiku představitelů města. Byty sice budou moci získat do svého vlastnictví, ale už ne za výhodných podmínek jako nyní.

Dohodly se na tom vyjednávací týmy ODS a ČSSD na prvním koaličním jednání na toto téma. Schůzku na téma privatizace svolala ODS, která reagovala na prohlášení náměstka primátora za ČSSD Olivera Pospíšila. Ten zaskočil koaličního partnera dubnovým prohlášením o zastavení privatizace. „Žádná další změna, rozšíření, doplnění toho seznamu se nechystá - nájemníci v bytech, které nejsou určené k privatizaci, se budou muset definitivně smířit s tím, že jich se privatizace netýká,“ potvrdil náměstek brněnského primátora Oliver Pospíšil (ČSSD).

Takové rozhodnutí by bylo ránou především pro obyvatele Brna-severu, kde minulé vedení radnice s privatizací nesouhlasilo a prodej zastavilo. Místní teď bombardují nové vedení peticemi. „Ve vztahu k jiným městským částem, kde je zprivatizovaná většina toho bytového fondu, mi to ze strany magistrátu připadá nefér,“ uvedl Martin Sláma ze sdružení Seveřani.

Náměstek primátora Oliver Pospíšil (ČSSD) o privatizaci bytů (zdroj: ČT24)

A také pro obyvatele Králova-Pole, kde se pod dlouholetým starostováním Ivana Kopečného (ODS) také výrazně neprivatizovalo. Současné vedení Brna-Králova Pole přitom využilo privatizaci jako velké předvolební téma, na které si získalo řadu voličů. Ti jsou teď o to naštvanější. „Zastupitelstvo včetně opozice se zavázalo, že zprivatizuje co nejvíce bytů. Chceme v privatizaci pokračovat, takže  se budeme snažit nějak rozumě domluvit,“ slíbil místostarosta MČ Královo-Pole Daniel Valenta (TOP 09).

A tak se do celé záležitosti zapojila starosta jedné z největších městských částí Libor Štástka (ODS), aby tak záměr náměstka brněnského primátora zvrátil. Výsledkem je pokračování privatizace, na jejichž pravidlech se ale budou muset koaliční partneři na radnici teprve dohodnout. Teď se privatizuje za 40 procent tržní hodnoty bytů a navíc město přidává novým majitelům příspěvek na opravy domů. ČSSD je jednoznačně pro zrušení slev, ODS o zdražení bytů tak razantně nemluví.

Privatizace městských bytů, jichž bylo celkem 57 tisíc, se rozjela už po roce 1989 a podle dosavadních pravidel fungovala od roku 2002. Od té doby magistrát prodal už 21 tisíc bytů a do konce roku chtěli radní nabídnout už jen posledních 3 500 bytů z takzvaného seznamu domů doporučených k prodeji. Teď by se ale mělo změnit a zprivatizovat by se mělo dalších 27 tisíc bytů. Zbytek si město ponechá. Ve srovnání s Prahou a dalšími velkými městy má Brno vysoký podíl doposud neprivatizovaných bytů.

Kupní ceny privatizovaných bytů za metr čtvereční se v Brně průměrně pohybují kolem 7 000 korun u panelových domů a 8 500 korun u cihlových domů. Na cenu má vliv také podíl nebytových prostor a velikost pozemku.

V současné době peníze z prodeje bytů neplynou jen tak do městské pokladny, ale konkrétně do bytového fondu, ze kterého pak Brno financuje výstavbu nových domů. Podle Olivera Pospíšila je zachování určitého podílu bytů pod správou města nutné pro udržení stability fondu - také v budoucnu by si měl dokázat vydělat sám na sebe. Pokud by totiž město odprodalo všechny byty za zlomek prodejní ceny, jak je to v případě městských domů běžné, a za draho postavilo nové domy, najít finance na další výstavbu by už byl problém.

Jak se privatizují byty dnes?

U každého bytu je stanovena tržní hodnota (podobná tržní ceně). Zájemce za byt zaplatí poloviční částku - tedy za byt v hodnotě milionu korun, to bude 500 tisíc. Pokud nájemník zaplatí částku hotově před podpisem smlouvy, získá slevu 20 procent z částky, kterou má zaplatit (tj. z 500 tisíc, náklady v takovém případě klesnou o 100 tisíc). Navíc má do tří let od převodu bytu nárok na refundaci nákladů, které vloží do oprav (příspěvek ve výši max. 40 procent ceny, za jakou byt koupil, z částky se odečte hodnota pozemku).