Ombudsman zpochybnil razie proti nalévání alkoholu mladistvým

Brno, Zlín – Ombudsman a prezident České policie si začali dopisovat. Pavel Varvařovský je totiž přesvědčen, že policejní razie v hospodách, sklípcích i barech, kde alkohol běžně konzumují nezletilí, nemají žádný efekt na skutečnost, že v Česku náctiletí ve srovnání se zbytkem Evropy pijí přesmíru. Policejní akce jsou podle Varvařovského dělány jen na efekt, ale efektivní prevence z nich není. Navíc je dle ombudsmana vymáhání dechové zkoušky na hraně zákona. Jediné, co by podle něj zabralo, je změna taktiky, která se uplatňovala dřív a kdy policista v civilu skutečně „chytil za ruku“ toho, kdo mladistvým nalévá.

Teď čeká ombudsman na to, co mu na jeho právní výklad policejní prezident Petr Lessy odpoví. „Dokud neodpovíme ombudsmanovi, pro média se vyjadřovat nebudeme,“ napsal mluvčí prezidia Jaroslav Ibehej. Ombudsman je však přesvědčen, že bude argumentovat policejním zákonem. Podle něho smí policisté při získávání informací v souvislosti s odhalováním a šetřením přestupků „vyžadovat provedení orientačního vyšetření při podezření na ovlivnění alkoholem nebo jinou návykovou látkou pomocí dechové zkoušky nebo odběrem slin anebo potu“.

Jenže podle Varvařovského není možné uplatňovat tento zákon v okamžiku, kdy se neděje žádná výtržnost. „Žádné zákonné ustanovení České republiky nenakazuje osobám mladším osmnácti let, že se musí takovým kontrolám podrobovat. To, co dělá policie, že dá dýchnout každému, kdo je v hospodě a je mu méně než osmnáct, a pak rozdá pokuty, žádnou prevencí potírání nalévání alkoholu nezletilým není,“ míní ombudsman. Je to podle něho spíše efektní než efektivní. „Pro mnohé mladé lidi je to první zkušenost se strážci zákona a získávají tím spíše odpor k policii než varování, aby už nepili,“ dodal Varvařovský.

Policie je ale přesvědčena, že policejní razie svůj efekt mají a že si mladí lidé dají do budoucna pozor. Statistika, která by o tom svědčila, ale neexistuje. Stejně jako policie neeviduje chování provozoven, v nichž nezletilce s alkoholem v krvi legitimovala – tedy především to, jestli se v nich opilí náctiletí nekoncentrují pravidelně. Běžná je totiž praxe, že alkohol kamárádům pod zákonem kupují starší osmnácti let, a pak je otázkou, zda za to může barman, anebo někdo jiný, což se nedá nikdy prokázat.

„Praxe je bohužel taková, že vše skončí u přestupkového řízení. Při něm se samozřejmě nedá prokázat, kdo komu nalil a kdo si o alkohol řekl, a tak vše skončí ve většině případů lidově řečeno v koši. Přitom by stačila změna taktiky, aby si policisté sedli do hospody a hostinského nebo barmana skutečně chytili za ruku při nalévání. Tato taktika se používala dříve a dnes se nahradila zastrašující razií mužů v černém,“ prohlásil Varvařovský.

Pití alkoholu u dětí vytýká České republice už dokonce i Evropská unie. Zatímco v jiných státech Evropské unie pije alkohol v průměru 38 procent nezletilých a mladistvých, v Česku je to o deset procent více.

Policie razie v restauracích, ale i mimo ně plánuje podobně jako v přechozích letech i o letošních prázdninách. Prázdniny jsou totiž doba, kdy přibývá případů otravy alkoholem a drogami. Jednou z akcí byla razie na Zlínsku. První prázdninovou noc z pátku na sobotu zkontrolovalo téměř šest desítek policistů včetně speciálně vycvičeného služebního psa a čtrnáct strážníků Městské policie Zlín a Otrokovice 42 vytipovaných podniků.

„Při tomto nočním zátahu zjistili ve 41 případech porušení zákazu podávání alkoholu mladistvým osobám a hned na místě jich z toho blokovou pokutou vyřešili 37. Děti poté předali rodičům,“ uvedla Lucie Javoříková z Krajského ředitelství policie ve Zlíně. Při jedné z kontrol, a to konkrétně ve Zlíně, přitom naměřili nejvyšší hodnotu alkoholu v dechu u šestnáctiletého mladistvého ve výši 1,56 promile. Taktéž nejmladší podnapilá osoba byla policisty zjištěna ve zlínském nočním podniku. Bylo jí čtrnáct let a v dechu měla 1,17 promile alkoholu.