Pavilon pro velká zvířata není zvětšený lidský dům. Musí být přirozený, říká architekt z pražské zoo

V pražské zoologické zahradě s tím, jak postupně přibývají nové pavilony, začíná převládat umělecký jazyk architekta Pavla Ullmanna z ateliéru A.N.D. Jeho dílem je například pavilon slonů, pavilon žiraf nebo nedávno otevřený Rákosův pavilon s papoušky. Čím je projektování domovů pro zvířata specifické, přiblížil ve své nové knize Slon v architektuře a také v rozhovoru pro Události v kultuře. 

Video Události v kultuře
video

Rozhovor s architektem Pavlem Ullmannem o stavbách v zoologických zahradách

Navrhnout dům pro člověka může být snazší či složitější, ale asi každý si dokáže představit, jak by měla taková stavba zhruba vypadat. Když se staví pro slony, je to úplně jiné.

„Základem je, aby expozice působila přirozeně, aby měřítko, ve kterém se slon pohybuje, opravdu vypadalo jako v přírodě. Aby se indický slon, to je lesní zvíře, pohyboval v lesním charakteru, měl jezírko, aby všechny části expozice měly správné měřítko zvířete,“ shrnul Pavel Ullmann.

Nejde jenom o měřítko, ale i o to, aby v pavilonu bylo jeho obyvatelům příjemně. Například se architekt zmínil o přípravě vzduchotechniky pro pražský pavilon slonů – technik, který ji navrhoval, původně připravil plán počítající s tím, že sloni jsou zkrátka zvětšení lidé. „Ovšem slon se na rozdíl od člověka nepotí, takže vlhkost v pavilonu byla daleko menší, než se původně předpokládalo,“ podotkl.

Pro stavbu pavilonu v zoologické zahradě architekt, který navrhl také několik staveb v brněnské zoo, potřebuje podle svých slov dovednosti nejen architekta, ale také krajináře či scénografa. V současnosti je trendem stavět takzvané neviditelné pavilony, tedy pavilony, kterých si návštěvníci zoo na první pohled zvenku vůbec nevšimnou.

„Pavilon se stává součástí krajinné scenérie a návštěvník vůbec nevidí, jak je vlastně velký. Například 60 metrů dlouhý pavilon pro slony je skrytý za terénní vlnou,“ nastínil Pavel Ullmann.

Za největší ocenění a důkaz toho, že se zvířata v obydlích, která pro ně připravil, cítí dobře, považuje skutečnost, jak se jejich populace zvětšují. Třeba v Africkém domě v pražské zoo se od konce 90. let, kdy vznikl, narodilo 49 žiraf. „Předtím byly vzácné,“ podotkl architekt.