Zlín schválil byty pro duševně nemocné. Stovky obyvatel města ale projekt odmítají

Startovací byty pro schizofreniky (zdroj: ČT24)

Zlínští zastupitelé přes protesty některých obyvatel i opozice schválili výstavbu bytů pro lidi s duševním onemocněním v části Letná. Vzniknou tam dva objekty s celkem jedenácti byty, kde se duševně nemocní mohou učit samostatnosti, k dispozici však budou mít nepřetržitou odbornou pomoc. Proti projektu však vznikla petice místních obyvatel.

Na jednání zastupitelstva ve čtvrtek dorazily zhruba tři desítky obyvatel Letné, kteří proti výstavbě bytů protestují. Petici podepsalo téměř sedm set lidí. Celkem na Letné žije asi čtyři tisíce obyvatel.

Odpůrci poukazují zejména na to, že vedení města s nimi o projektu nejprve nediskutovalo, besedu s obyvateli město připravilo až na pondělí. Opoziční zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21) proto navrhoval stažení bodu z programu a jeho projednání až po besedě, návrh však neuspěl.

„Je to příklad nedobré komunikace města a obyvatel městských částí. Město to dá jako bod na zastupitelstvo a čtyři dny potom udělá setkání, aby řeklo, proč je to dobré,“ doplnil zastupitel Jaroslav Juráš (Zlín 21).

Město projekt chystalo již v roce 2016, i tehdy proti němu část obyvatel Letné protestovala, stavět se však nakonec nezačalo.

Podle schváleného plánu by na Letné mělo vzniknout 11 malometrážních bytů, kde by se duševně nemocní mohli naučit samostatnosti. K dispozici jim však neustále bude odborný personál. Projekt si vyžádá asi 35,5 milionu korun, město bude žádat o evropskou dotaci, která by mohla pokrýt až 90 procent nákladů. 

Obyvatelé bytů by se vybírali z řad současných klientů služby Horizont, která na Letné funguje již od roku 2007. Podle vedení města tak obyvatelům nehrozí nebezpečí, klienti Horizontu na Letnou již léta docházejí.

Podle odpůrců by město mělo investovat také do jiných projektů

Iniciátor petice Ondřej Slováček uvedl, že řada místních se o bezpečnost přesto obává. Vadí jim také to, že město do lokality neinvestuje a objekty, které dříve sloužily obyvatelům, využilo k jiným účelům, často pro duševně nemocné. Z klasické základní školy je škola praktická pro děti s mentálním postižením. Z bývalého kulturního centra se stala Naděje, která podporuje lidi s lehkým až středně těžkým mentálním postižením.

„Nejvíce nám vadí to, že město se pokusilo přestavět, co původně mělo sloužit občanům Letné, na něco, co v současné době slouží duševně nemocným. Přibývají další budovy a pro samotné občany se nic neděje. Na Letné je ohromné množství mladých rodin s dětmi a zázemí se tam vůbec nebuduje. Stačily by nám chodníky, opravit cesty a vybudovat třeba centrum, kam můžeme s dětmi chodit, když není pěkné počasí,“ vysvětluje Slováček důvody protestů. 

„Udělali z nás xenofoby“

Odpůrci kritizují také to, že město chce nový objekt postavit v husté zástavbě s památkově chráněnými baťovskými domky. „Byli jsme šikanovaní za každou změnu, kterou jsme provedli, a vy tam dáte mezi objekty skleněný krček. Kdybych udělal skleněnou zahradu já, to by mi památkáři nepovolili,“ prohlásil Slováček.

Místo je podle kritiků nevhodné také proto, že je ve svahu a bude zbytečně stavebně a finančně náročné. „Jsem zklamaná, že z nás udělali xenofoby. Nikdy nikdo proti Horizontu a těmto službám nevznesl žádnou stížnost. Vadí nám výstavba ze stavebního hlediska, že se ztratí jediná volná zelená plocha, která tady je. Za 35 milionů mohli postavit daleko více jednotek než 11,“ uvedla obyvatelka Letné Iveta Pernická. Kauza však podle ní místní spojila, zakládají občanské sdružení a budou věc dále řešit. 

Podobný spor se v Česku objevil v krátké době již podruhé. Obyvatelé Svitávky na Blanensku protestovali proti tomu, aby měli postižené sousedy – v městysu mělo vzniknout chráněné bydlení. Odpůrci domova pro mentálně postižené lidi uspěli, byty se ve Svitávce stavět nebudou.