Jak jsou lidé i technika připraveni na velkou vodu, prověřilo sobotní protipovodňové cvičení v pražských čtvrtích Libeň a Karlín. Patřily k částem, které nejvíce poničila velká voda v letech 2002 a 2013. Teď už mají být na tisíciletou vodu připravené, stejně jako většina hlavního města. Posledním ohroženým místem je trojská kotlina, kde se nachází mimo jiné zoologická zahrada. Plán na její ochranu má vzniknout do dvou let.
Kdyby přišla velká voda. V Karlíně a Libni proběhlo cvičení proti povodním
„Protipovodňová opatření hlavního města Prahy se skládají z mobilních a pevných částí. Pevné části jsou rozdělené na železobetonové stěny a nadzemní valy. Na dvou místech v Praze – v Holešovicích a v Modřanech – nám je tvoří i železniční trať,“ připomíná Jiří Hovorka, specialista ochrany obyvatelstva hlavního města Prahy.
Mimo nadzemních staveb má město také protipovodňová opatření na drobných vodních tocích, které se v případě potřeby přehrazují a přečerpávají do Vltavy, a na kanalizační síti. Ochrana před velkou vodou chybí pouze v Troji. Vltava tady protéká údolím a nemá se kam rozlít, což se jako velký problém ukázalo při povodních v roce 2002, které znamenaly tragédii pro tamní zoologickou zahradu.
Jak oblast ochránit, propočítávají odborníci na matematických a fyzikálních modelech. „Dalším projektem, který může pomoci proti povodni, je takzvaný průleh středem Císařského ostrova, kde by měla být terénní sníženina a lagunky a říčky,“ doplnil mluvčí Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy Marek Vácha. V plánu je také nová lávka. S obnovenou trojskou lávkou by na Císařský ostrov vedly dvě.
V Karlíně a Libni proběhlo cvičení proti povodním (zdroj: ČT24)
Nepředpokládá se, že by něco nefungovalo
Cílem sobotní akce bylo prověření činnosti složek, které se podílejí na řešení protipovodňových situací ve městě. Na aktuálním cvičení se podle Hovorky podílely Policie ČR, městská policie, hasiči, magistrát, aktivní zálohy české armády nebo Český červený kříž. Zapojili se také zástupci Pražských vodovodů a kanalizací. Při záplavách totiž město ohrožuje i voda ve stokách, na pětatřiceti místech v Praze se proto dají uzavřít.
„Cvičení se připravuje rok, takže se nepředpokládá, že by něco nefungovalo,“ dodal specialista. Mimo jiné je ověřován správný postup montáže a demontáže mobilních zábran, stav pevných zábran a funkčnost a dostatečnost potřebné techniky.
V Karlíně a Libni tvoří protipovodňovou ochranu mobilní zábrany, železobetonové zdi, zemní valy, protipovodňová opatření na kanalizaci, vrata libeňských přístavů a čerpací stanice Rokytky. Protipovodňová opatření byla na tomto úseku vybudována v letech 2005 a 2006 za 643,5 milionu korun. Předpokládané náklady na protipovodňové cvičení činí podle magistrátu zhruba dva miliony korun.
Akci pořádá hlavní město každý rok, s výjimkou let, kdy metropoli zasáhnou povodně, vždy ale v jiné části. Příští rok by se podle Hovorky mělo cvičení konat na Zbraslavi, pokud nedojde ke změně kvůli plánované opravě tamní komunikace.
- Celková délka všech pražských protipovodňových opatření včetně zemních valů, betonových stěn i mobilního hrazení je více než 19 kilometrů. Z toho mobilní zábrany měří téměř sedm kilometrů.
- Ochrana centra města podél Vltavy se začala budovat na konci 90. let.
- Při povodních v roce 2002 ale voda prosakovala pod některými hrazeními, na dalších místech vůbec nebyla. Voda tak tehdy zatopila desítku čtvrtí, evakuovány byly desítky tisíc obyvatel. Záplavy ve městě napáchaly škody zhruba za 27 miliard korun.
- Další velká povodeň přišla v roce 2013. Škody tehdy dosáhly na 2,2 miliardy korun.