Městští strážníci každý rok prověřují v brněnských ulicích zhruba tři stovky nepojízdných aut. Mnohdy mají vypuštěné pneumatiky, propadlou technickou nebo jim chybí registrační značka. Vozidlo sice nahlásí úřadům, případně majiteli, aby vrak z komunikace odstranil. Některá auta ale v ulicích zůstávají. Problém je v tom, že zákon přesně neříká, co je to vrak.
Torza zničených aut hyzdí ulice Brna. Problém město trápí desítky let, zákon však termín „vrak“ nezná
Vraky hyzdí Brno už desítky let. Objevují se na parkovištích u velkých sídlišť, kde je menší pravděpodobnost, že si nepojízdného auta někdo všimne. Před dvěma lety řešili jen v ulici Úvoz strážníci sedm případů. Renault na Obilním trhu má deset let propadlou technickou a stále zabírá parkovací místo ostatním.
„Stává se, že vraky v ulicích zůstávají, přestože všechny organizace, které jsou v celém procesu zainteresovány, se snaží, aby k tomu docházelo co nejméně. Není tak úplně jednoduché rozhodnout o jeho sešrotování,“ řekla mluvčí Brněnských komunikací Vladimíra Navrátilová.
Vraky aut trápily Brno už v roce 1965
Problém je totiž v definici, co je a co není vrak. Zákon o pozemních komunikacích uvádí, že je zakázáno odstavovat vozidlo, které je k provozu zjevně technicky nezpůsobilé. Co znamená slovo zjevně, ale nespecifikuje. „Strážníci vždycky na místě posuzují, jestli se jedná o vozidlo, které by známky vraku splňovalo. Například že má propadlou technickou anebo nemá registrační značky vůbec,“ řekl mluvčí Městské policie Brno Pavel Šoba.
Od začátku roku strážníci v Brně prověřili přes čtyřicet potenciálních vraků. Odstranit se podaří zřejmě jen zlomek, po nahlášení totiž začíná kolotoč lustrování a mnohdy obtížné domluvy.
Vydáno pod