Nový školský zákon přijímají mnozí ředitelé s rozpaky. Obávají se zhoršení kvality výuky

Nový školský zákon (zdroj: ČT24)

Mnozí ředitelé zvláště středních škol v Moravskoslezském kraji podle zjištění České televize přijímají se skepsí nový školský zákon. Systém má podle navrhovatelů z ministerstva školství a tělovýchovy (MŠMT) vést ke spravedlivějšímu financování škol, a to tak, aby si z obav o zajištění peněz nemusely přetahovat žáky.

Stát tak začne od ledna příštího roku platit školy podle maximálního týdenního počtu hodin na třídu, nikoli pouze podle počtu žáků jako nyní.

„Jenže zatímco původně byly jejich počty velkorysé, teď se je stát rozhodl snížit o čtvrtinu,“ zjistila redaktorka České televize Markéta Radová s tím, že se ředitelé obávají, že nebudou mít dost peněz například na prémie učitelů.

Kvůli snížení maximálního týdenního limitu hodin na třídu by se mohlo zrušit například dělení tříd při výuce cizích jazyků. Snížení počtu studentů při hodině přitom učitelé oceňují. „Myslím, že i ze strany studentů je to vítáno, protože čím míň je žáků alias studentů, tím víc se dostane na každého v hodině,“ míní Macela Pařenicová, vyučující na Gymnáziu Hladnov.

Budeme na řadu let vázáni těmito čísly, nebudeme moci s hodinami dále pracovat, školství ustrne.
Ladislav Vasevič
ředitel Matičního gymnázia, Ostrava

„Reforma měla přinést prostor i pro toto dělení (rozdělení třídy na dvě části při výuce, pozn. red.), pro cvičení. A to se bojíme, že nebudou moct ředitelé stejně zavést,“ sdělil ředitel Gymnázia Hladnov Daniel Kašička.

Právě maximální týdenní rozsah vyučovacích hodin na třídu je teď v centru pozornosti ministerstva. Chce od něj odvíjet množství peněz pro školy. Na původní rozsah se chce podle náměstka ministra vrátit dva roky po zavedení nového zákona.

„Je to pouze návrh, který se projednává v rámci vypořádání připomínkového řízení. Pokud bude negativní postoj k návrhu, tak MŠMT ČR svůj záměr přehodnotí,“ uvedl Václav Pícl, náměstek pro řízení sekce vzdělávání MŠMT.

Reforma financování se má podle předlohy týkat mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, konzervatoří a školních družin, které zřizují kraje nebo obce. Vláda nechce změnit pouze financování soukromých a církevních škol, zůstane stejné.

Do škol má jít dalších 50 miliard korun

Rozpočet školství se v příštích čtyřech letech musí postupně navýšit o zhruba 50 miliard korun. Ministr školství Robert Plaga (ANO) uvedl, že jen na platy učitelů v příštím roce by mělo jít deset až 12 miliard korun navíc. V roce 2021 by podle ministerstva měli učitelé dostávat průměrně 46 000 korun a nepedagogové 22 700 korun měsíčně.

Ministerstvo školství má letos v rozpočtu 175,74 miliardy korun, což je o 19,21 miliardy korun více než loni. Při schvalování rozpočtu sněmovna doporučila vládě, aby od září zvýšila učitelům platy o 15 procent a ostatním pracovníků ve školství o desetinu. Naposledy se takto platy zvedly v listopadu.

Průměrný plat pedagoga by se nyní podle ministerstva školství měl pohybovat kolem 30 750 korun. Průměrná mzda v ČR byla na konci loňského třetího čtvrtletí 29 050 korun.