Zbourání černé stavby přijde na stovky tisíc. Brno proto zřídilo speciální fond

Brno vytvořilo speciální fond, ze kterého bude poskytovat peníze městským částem na odstranění černých staveb. Pro začátek je v něm 10 milionů korun. Peníze pomohou hlavně při likvidaci budov, u kterých už úřady vydaly pravomocné rozhodnutí o odstranění stavby. V Brně podle informací z jednotlivých stavebních úřadů zatím v posledních dvaceti letech žádná velká černá stavba odstraněná nebyla. 

Video Události v regionech plus (Brno)
video

Rozestavěný bytový dům v Brně - Řečkovicích

Zdroj: ČT24

Do klidného bydlení v Řečkovicích dal Petr Sadovský životní úspory. V lokalitě s rodinnými domy mu výhled z terasy ale už přes půl roku hyzdí nadstavba vedlejšího domu. „Mají to být nájemní byty, je jich jedenáct, je to poměrně hodně a tím pádem obrovská ztráta soukromí. Mimo jiné tím, že šel tak do výšky, tak nám zastínil sluneční kolektor na ohřev teplé užitkové vody,“ popsal obyvatel Řečkovic Petr Sadovský.

Dvě patra navíc podle něj vyrostla na původním domu bez patřičného povolení. Začal se tak bránit u stavebního úřadu i u soudu. „Stavební úřad vydal předběžné opatření, tak tu stavbu zastavil, ale pán stavěl dál,“ řekl Petr Sadovský.

Fond je součástí letošního rozpočtu města

Majitel budovy Dušan Malář tvrdí, že všechna potřebná stanoviska a vyjádření k dodatečnému povolení stavby má. Definitivní slovo bude mít stavební úřad na konci ledna. Pokud by pravomocně rozhodl o odstranění stavby, mohl by městské části pomoci nový finanční fond, který vytvořil brněnský magistrát a je součástí rozpočtu města pro rok 2018.

Zbourání budovy stojí statisíce korun a městské části na to peníze nemají. „Podle zákona se pak musí peníze vymáhat po stavebníkovi. Pokud to městská část vymůže, vrátí peníze do fondu, pokud nevymůže, vracet nemusí nic,“ vysvětlil náměstek primátora města Brna Petr Hladík (KDU-ČSL).

Nečeká ale masivní odstraňování nelegálních staveb. „Pokud se nám podaří dvě, tři stavby letos odstranit, bude to signál stavebníkům, že v Brně bez povolení stavět nemají,“ zdůraznil náměstek primátora. Jsou to především takové stavby, které jsou například v místech zeleně, a proto v rozporu s územním plánem. Nejčastějšími stavbami postavenými takzvaně načerno, jsou například skleníky, kůlny, přístavby, ploty nebo zahradní bazény.

Kníničky zbourají stavbu v lese, Líšeň čeká na rozhodnutí

Podle informací stavebních úřadů jednotlivých městských částí nebyla za posledních dvacet let v Brně zbouraná žádná větší černá stavba. O peníze z fondu bude pravděpodobně jako jedna z prvních žádat městská část Brno-Kníničky. Ta chce asi 200 tisíc korun využít na likvidaci dřevěné stavby na území obce v lesích za Brnem. Vyrostla tam bez povolení a úředníci se dopracovali k pravomocnému rozhodnutí o jejím odstranění. 

Zřejmě jednou z nejdéle rostoucích černých staveb v Brně je hotel v Líšni, který se snaží Vladimír Koubek vybudovat už od roku 1993. Nepomohla ani blokáda veřejnosti před dvěma lety. „Práva stavebníků jsou poměrně výrazně chráněna a prokázat jim, že se jedná o černou stavbu a hlavně dosáhnout její odstranění, je velmi náročné,“ posteskl si starosta MČ Brno-Líšeň Břetislav Štefan (ČSSD). Líšeň ví minimálně o dvou stavbách, které chce odstranit.

Většina původně černých staveb v Brně získá stavební povolení dodatečně. Podobné je to na Hodonínsku, kde zlegalizují přes padesát procent staveb. Na Vyškovsku je to dokonce až devadesát procent.

Černé stavby léta hyzdí okolí Nových mlýnů

Černé stavby se staly evergreenem také pro stavební úřady, pod které spadá území kolem Novomlýnských nádrží na Břeclavsku. Tam v minulých letech vyrostla téměř tisícovka nelegálních přístřešků nebo mobilních staveb. Zatímco na území Šakvic se je pomalu daří rušit nebo přestavovat, jinde problém přes snahu úředníků i obcí trvá.

Téměř tři sta karavanů a mobilních přístřešků stojí na katastru Přítluk načerno už roky. A to i přes vyhlášku, která tady kempování od roku 2016 zakazuje. „Jedna věc je vytvořit vyhlášku a druhá věc je zajistit její vymahatelnost, což není v silách obecního úřadu,“ řekl starosta Přítluk František Kadlec (nez. za ČSSD).

V silách stavebního úřadu v Podivíně zase není dovést stavby k jejich odstranění. Majitelům totiž stačí posun o pár metrů a celé řízení musí začít znovu. Aktuálně tak obec pracuje na změně územního plánu, který by později jasně stanovil, jaké stavby v rekreační oblasti mohou stát.