Kvůli dluhům z černých jízd městskou hromadnou dopravou lze žalovat i nezletilého, nikoliv jen zákonného zástupce, který cestoval s ním. Záleží však na věku, míře rozumové vyspělosti a dalších okolnostech, jimiž se musí justice zabývat. Ústavní soud ve čtvrtek vyhověl stížnosti Plzeňských městských dopravních podniků, které původně neuspěly u Okresního soudu Plzeň-město.
Kvůli dluhům za jízdu načerno lze žalovat i nezletilé, rozhodl Ústavní soud
Kvůli dluhům z černých jízd lze žalovat i nezletilého, rozhodl Ústavní soud (zdroj: ČT24)
Společnost se domáhala pokuty 3000 korun včetně úroku z prodlení kvůli dvěma černým jízdám jedenáctileté dívky. Nárok u soudu uplatnila přímo proti ní, ovšem okresní soud žalobu zamítl, protože prý žaloba měla směřovat proti matce, která s dívkou cestovala.
Jiná situace by podle okresního soudu nastala v případě, kdy nezletilý nastoupí do dopravního prostředku ze své vlastní vůle, bez doprovodu rodičů. Pak by prý bylo na místě žalovat přímo nezletilého. Dopravce s tímto závěrem nesouhlasil. Poukázal na to, že nelze vždy při kontrole bezpečně zjistit, zda nezletilý cestuje s dospělým člověkem a zda je to jeho zákonný zástupce. Revizoři nemají prostředky, aby vztah ověřili.
Náctiletý je schopný nést odpovědnost, uvedl soud
Ústavní soud stížnosti vyhověl. Poukázal na to, že přepravní smlouva se v MHD uzavírá takzvaným konkludentním jednáním, tedy nástupem do vozu. Už v minulosti soud rozhodl, že náctileté dítě, které je dostatečně rozumově vyspělé na uzavření přepravní smlouvy, je zároveň schopné nést odpovědnost po černé jízdě.
Smyslem našeho rozhodnutí je to, aby se v rodinách uhnízdila představa, že nezletilý není absolutně chráněn v situacích, kdy už může posoudit následky svého jednání.
„Bylo by absurdní, kdyby například za to, že si sedmnáctiletý nezletilý neobstaral jízdní doklad, měli být sankcionováni jeho zákonní zástupci. Vzhledem k potřebě individuálního posuzování vyspělosti nezletilého a jeho způsobilosti uzavřít přepravní smlouvu nelze vytvořit objektivní hranici, která by umožnila přepravcům určit, kdo odpovídá za porušení přepravních podmínek, ale je třeba vždy zkoumat konkrétní okolnosti každého případu,“ stojí v nálezu. V závislosti na okolnostech mohou odpovědnost či spoluodpovědnost nést zákonní zástupci.
„Obecné soudy též musí při svém rozhodování chránit zájem dítěte, aby do dospělosti nevstupovalo se závazky, jež mohou mít ,rdousící efekt‘,“ napsali soudci. V konkrétní kauze musí Okresní soud Plzeň-město žalobu řádně projednat, zabývat se otázkou způsobilosti dívky k právnímu jednání a její schopností posoudit následky. Zároveň musí posoudit otázku případné spoluodpovědnosti matky.
Člověk v tísni žádá změnu občanského zákoníku
Podle organizace Člověk v tísni však není reálné, aby soudy posuzovaly případy individuálně už z toho důvodu, že soud často probíhá několik let po samotné černé jízdě. Nelze tedy posoudit způsobilost nezletilého v době, kde přečin spáchal, domnívá se Daniel Hůle, vedoucí programu pracovního a dluhového poradenství společnosti Člověk v tísni.
„Budeme iniciovat změnu občanského zákoníku, aby minimálně do hranice patnácti let v zásadě za závazky dětí odpovídali jejich zákonní zástupci,“ uvedl Daniel Hůle, který byl hostem vysílání ČT24.
Podle zástupce Člověka v tísni je především potřeba předcházet tomu, aby ve větším množství situace černé jízdy nastávaly. „V řadě dopravních podniků, i v České republice, kde není možné přepravu zahájit bez platné jízdenky, není problém s dluhy za černou jízdu. Když například pojedete v Berlíně pozemní dopravou, tak prostě nastoupíte přes řidiče, i v tak velkém městě je to zvládnutelné,“ uvažuje Daniel Hůle.