Řemeslníci vyzdvihli do věže kostela svatého Jakuba v Kutné Hoře skoro třítunový zvon Jakub Maria, který tam chyběl od druhé světové války. Šlo o historický experiment – práce probíhaly jako ve středověku. Na nový zvon se lidé složili ve veřejné sbírce, díky níž se vybralo skoro 3,5 milionu korun.
V Kutné Hoře zvedali skoro třítunový zvon jako ve středověku. Experiment sledovaly desítky lidí
V Kutné Hoře zdvihali skoro třítunový zvon jako ve středověku (zdroj: ČT24)
Lidé zvon poprvé uslyší po nedělní mši 15. října, až do něj experti namontují srdce. Příprava a zdvihání zvonu zabraly několik hodin. „Váží 2800 kilo včetně dubové hlavy a kování a potřebujeme ho dostat do výšky 38 metrů do zvonového patra,“ konstatoval statik a projektant Vít Mlázovský.
Před 17:00 byl zvon po více než třech desítkách podél fasády nastoupaných metrů na svém místě. Lidé mohli ve městě postup sledovat na dvou velkoplošných obrazovkách, desítky jich přihlížely přímo na místě.
Původní zvon z farního kostela svatého Jakuba byl zrekvírován v březnu roku 1942 pro válečné účely. „Věž byla od té doby prázdná,“ upozornila Soňa Telecká z Římskokatolické farnosti – arciděkanství Kutná Hora.
Nový zvon byl odlit letos v květnu v nizozemském Astenu, v Kutné Hoře byl od července vystaven na nádvoří Vlašského dvora, kde mu v létě požehnal královéhradecký biskup Jan Vokál. Znít bude tónem D1, aby souzněl se zvony nedaleké svaté Barbory.
Zvon je dílem zvonaře Petra Rudolfa Manouška a akademického sochaře Jaroslava Hylase. Jeho hodnota činí téměř dva miliony korun, ve sbírce přitom byly vybrány více než tři miliony korun. Zbylé peníze použije farnost na úpravu kostelní věže a další práce.
Zdvihání zvonu v Kutné Hoře
Zvedání zvonu jako společenská událost
Dříve bývalo zvednutí zvonu významnou společenskou událostí a autoři projektu chtěli, aby to tak bylo i tentokrát. Odborníci použili vrátek – jednoduchou konstrukci, na které je navíjecí buben na lano, přes kladkostroj se vytahuje předmět nahoru.
V tomto případě byly použity vrátky dva, z toho jeden záložní jako pojistka před prokluzem. Vrátek obsluhovalo osm lidí, do věže zvon dostávali čtyři lidé, další byli připraveni.
Podle mistra tesaře Petra Růžičky bylo třeba nejdříve vytvořit závěsný bod, což byla vystrčená břevna nad místem, kudy se dostával zvon do věže. Po vystoupání zvonu jej pomocí dřevěných rámců přesunuli technici dovnitř do věže.
Kvůli váze zvonu a dynamickým silám při manipulaci s ním bylo třeba důsledně dbát na bezpečnost. „Proto musí být všechny připravené prvky poměrně staticky předimenzované, aby zatížení vydržely,“ dodal Růžička.
Vyzdvižení zvonu předcházela letní oprava na věži kostela, kromě úpravy zvonové stolice bylo zpevněno zdivo. Arciděkanský kostel svatého Jakuba Většího je nejstarším z kutnohorských kostelů. Se stavbou se začalo po roce 1330, stavebním materiálem byl mezholezský pískovec těžený pod vrchem Vysoká. Před rokem 1420 byla stavba v podstatě dokončena.