Salmovy dcery mají nárok na omluvu za to, že historička přirovnala jejich otce k Hitlerovi

Ústavní soud zamítl stížnost historičky Evy Nečasové. Justice jí uložila, aby se omluvila za dvě tvrzení o šlechtici Hugu Salmovi-Reifferscheidtovi. Ve svých knihách ho přirovnala k nacistickému diktátorovi Adolfu Hitlerovi a jeho přihlášení k německému občanství v roce 1939 připodobnila k vlastizradě. Podle ústavních soudců má svoboda vědeckého bádání své hranice a soudný badatel si musí dát pozor na užitá přirovnání.

Historička Eva Nečasová
Zdroj: ČTK Autor: Luděk Peřina

Dcery někdejšího majitele rájeckého panství Hugo Salm-Reifferscheidta žalovaly historičku Evu Nečasovou za její výroky v publikacích věnovaných restitucím Cui bono restituce I. a II. Soud jim dal před šesti lety za pravdu a uložil historičce, že se musí za výroky písemně omluvit.

Eva Nečasová sice písemnou omluvu zaslala, současně se ale obrátila na Ústavní soud. V ústavní stížnosti poukazovala na to, že bylo porušeno právo na svobodu projevu a právo na svobodu vědeckého bádání. Tvrdila, že výrokem, za který se má omluvit, nehodnotila otce žalobkyň, ale mínila ho obecně, jako kritiku postupu správních orgánů rozhodujících o státním občanství, jejichž úsudky postrádaly logiku.

Na tomto místě se nabízí úvaha o tom, že jestliže Salmova předčasná smrt hypoteticky zabránila ministerstvu vnitra, aby mu vydalo konečné rozhodnutí o československém občanství, což je Salmova smůla, mohla naopak tato smrt stejně tak dobře zabránit odsouzení tohoto muže mimořádným lidovým soudem jako zrádce a kolaboranta, což je naopak jeho štěstí. Použijeme-li tuto logiku, kterou se správní orgán ve věci Salmova údajného neprovinění řídí, dospějeme k šokujícímu závěru. Na otázku: „Provinil se Adolf Hitler svými činy proti lidstvu?“ musíme totiž odpovědět: „Nikoli, neprovinil, protože zemřel dříve, než nad ním Norimberský soud mohl vynést rozsudek.“

Eva Nečasová

citace z knihy Cui bono restituce

ÚS: Svoboda vědeckého bádání má své hranice

Ústavní soud se ale Evy Nečasové nezastal. V projednávaném případě je důležité, že historička výsledky svých bádání prezentovala způsobem, v němž předkládá svůj hodnotící úsudek, vyjadřující její názor a její postoj k faktům na základě vlastních kritérií.

První sporný výrok je podle Ústavního soudu příliš expresivní. „Objevují-li se v něm výrazy ,Adolf Hitler‘ a ,Norimberský soud‘. Z kontextu celého článku je pro běžného čtenáře snadno učinitelný závěr, že mezi osobami Huga Salma-Reifferscheidta a Adolfa Hitlera není rozdíl,“ vysvětlil soudce zpravodaj.

V případě druhého výroku stěžovatelka vyplnění žádosti o německé občanství jednoznačně označila za vlastizrádné jednání, aniž by kdy byly prokazatelně osvětleny důvody, pro které Hugo Salm-Reifferscheidt předmětnou žádost vyplnil.

„Profesionální badatelka se měla vyvarovat takových formulací,“ řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa. Poukázal na to, že Salmův poměr k nacismu a jeho tehdejší chování jsou předmětem sporů, proto není namístě natolik kategorická kritika.

Celý nález Ústavního soudu 291.39 KB

Salmova dcera chce obnovit správní řízení o občanství otce

Salmovi potomci v minulosti tvrdili, že dotazník s přihlášením k německé národní příslušnosti podepsal pod nátlakem nacistů. Dotazník je klíčový pro rozhodování o Salmově poválečném občanství, a tedy také o jeho restitučním nároku. Salmové v restitucích požádali o rozsáhlý majetek na Blanensku včetně zámku Rájec nad Svitavou, dosud neuspěli.

Hugo Salm-Reifferscheidt zemřel v březnu 1946, osmnáct dní po smrti mu bylo doručeno osvědčení o udělení prozatímního československého občanství. Šlo však jen o provizorium. Marie Salmová se podle advokátky Aleny Kinclové snaží dosáhnout obnovy správního řízení o občanství jejího otce. Rozhodovat bude Městský soud v Praze.

Krajský soud v Brně žalobě Salmových před šesti lety vyhověl jen z menší části a uložil Evě Nečasové, aby jim zaslala písemnou omluvu. Zároveň měla poslat také ředitelům vybraných knihoven písemné oznámení o tom, že v publikovaných statích zasáhla do osobnostních práv Huga Salm-Reifferscheidta nepravdivými výroky.

Vrchní soud v Olomouci rozhodnutí změnil a žalobu Salmových zamítl. Do hry však vstoupil ještě Nejvyšší soud a znovu případ vrátil do Olomouce. Napodruhé pak vrchní soud a v omezeném rozsahu rozhodl ve prospěch Salmových. Rozhodnutí je teď definitivní.

Marie Salmová nález Ústavního soudu přivítala. „My jsme to nečekali. My jsme mysleli, že celý svět se staví proti nám. A paní historička bojuje proti nám už hrozně dlouho, no, a pomlouvá,“ řekla Marie Salmová.

Nečasová se o dopadech nálezu poradí s právníkem. Jeden ze tří členů senátu Ústavního soudu – Jan Musil – měl odlišný názor než jeho kolegové Jirsa a Vladimír Sládeček a sepsal takzvané odlišné stanovisko.