Rozšíření těžby v polském dole Turów by mohlo obyvatele severu Čech připravit o vodu, přiznali polští experti na konferenci ve Wroclawi. Do konce roku mají dodat soubor opatření, která tomu mají zabránit. Doposud přitom Poláci přičítali úbytek vody změnám klimatu.
Těžba v dole Turów zřejmě může za úbytek vody na Liberecku, připustili Poláci
Souvislost mezi těžbou a úbytkem vody připustili Poláci poprvé (zdroj: ČT24)
Hnědouhelný důl u polské Bogatyně zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu Turów. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam chce těžit až do roku 2044. Důl by se měl rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně.
Města a obce na severu Čech se ale kvůli plánovanému rozšíření bojí o pitnou vodu. „Polská strana skutečně nevyloučila možnost vlivu postupů těžby na dole Túrow na území českého státu, zejména kvantitu podzemních vod,“ řekl ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí Lukáš Záruba.
Na úbytek spodní vody upozorňují obyvatelé Hrádecka, Frýdlantska a Chrastavska opakovaně. Souvislost s těžbou ale Poláci připustili úplně poprvé. „Pro nás je to dost zásadní obrat. Věříme, že to může přinést nějaké konstruktivnější řešení pro naši oblast,“ konstatoval Pavel Farský, místostarosta Hrádku nad Nisou.
Aby mělo 30 tisíc lidí z regionu co pít, bude podle vodohospodářů potřeba nejméně miliardová investice, kterou si ale nemohou dovolit obce ani kraj.
Podle Lukáše Záruby polská strana slíbila realizaci kroků, které možným vlivům na stav podzemních vod zamezí. Konkrétní návrhy řešení předloží na konci roku, kdy mají také Česku dodat studii vlivu stavby na životní prostředí.
Tou reagovalo vedení dolu na obavy českých starostů, kteří tvrdili, že Poláci bez povolení připravují rozšíření těžby. Mluvčí PGE Sandra Apanasionek ale uvedla, že důl otevření nových zón pro těžbu neplánuje. „Práce na okraji dolu jsou zahrnuté do aktuálního plánu těžby,“ dodala.
Vedení hnědouhelného dolu také zároveň pozvalo české experty na exkurzi, která se má uskutečnit koncem října.