Šumavské polomy přetížily pily. Zpracovat musí přes sto tisíc kubíků dřeva

Reportáž: Kvůli šumavské kalamitě hrozí pokles ceny dřeva (zdroj: ČT24)

Větrná smršť, která se v polovině měsíce přehnala Šumavou, za sebou nechala stovky tisíc krychlových metrů popadaného dřeva a způsobila problém jak správcům parku, tak dalším vlastníkům lesů. Znehodnocené kmeny se totiž prodávají levněji než ty řádně vytěžené, kvůli kůrovci navíc není času nazbyt s jejich odklízením a přetížené pily je nestíhají zpracovat.

Větrná smršť se přes republiku přehnala v noci z pátku 18. na sobotu 19. srpna a na Šumavě už druhý den odhadovali, že se škody způsobené rozsáhlými polomy vyrovnají řádění orkánu Niklas, který v horách na jaře 2015 vyvrátil 35 tisíc krychlových metrů dřeva. Po zmonitorování lesního terénu se ale ukazuje, že jsou ještě podstatně vyšší. 

Jak informoval reportér ČT Zdeněk Mlnařík, jen v zásahových zónách národního parku jde o 120 tisíc krychlových metrů popadaného dřeva, další stromy leží v bezzásahových zónách, kde popadané kmeny nesmí zpracovávat a kácet ani správa parku, natož těžaři. Kalamita navíc nepostihla jenom národní park, ale i lokality v nižších polohách, jako třeba Novohradské hory nebo vojenské lesy v Boleticích. 

Dřív než se kůrovec pustí do díla

Podle aktuálního jednání správy šumavského parku by většina dřeva ze zásahových zón měla být zlikvidovaná ještě letos – ke spěchu správce vede obvyklý nepřítel zdejších lesů, kůrovec, který už nalétává do popadaných kmenů, a jedinou útěchou je, že se tak děje na konci sezóny; vyletět a napáchat další škody by proto už neměl, a pokud se správě nepodaří část kmenů odklidit letos, dokončí práce na jaře.

Potíž ale nastává se zpracováním dřeva z polomů. Pily jsou totiž už nyní přeplněné kůrovcovým dřevem z celé republiky a hrozí, že přibydou i polámané stromy z Bavorska, kde měla tatáž vichřice jako na Šumavě pokácet až milion kubických metrů dřeva. Jak národní park, tak další vlastníci lesů se navíc obávají toho, že cena dřeva klesne. 

Prodávat ano. Ale za kolik?

V případě řádně těženého dřeva inkasuje šumavský park v průměru 1600 korun za krychlový metr, v případě píseckých městských lesů jde o srovnatelnou částku – patnáct set korun. Šumava ale nyní očekává, že nevydělá zdaleka tolik, kolik by mohla, protože bouře dřevo znehodnotila na polovinu.

„Počítáme, že dojde k poklesu zařazení dřeva, to znamená, že ho kvůli poškození budeme muset z kulatiny přeřadit do vlákniny,“ říká náměstek ředitele národního parku Jan Kozel. V praxi to znamená, že spíš než nábytkáři využijí polomové dřevo papírny, případně kotle.

„Polomy často zasáhly i buky, čili to bude zřejmě palivové dřevo. Dříví v regionu ale bude asi hodně a jeho cena nebude zajímavá,“ doplňuje Jaroslav Vrba z biologického centra Akademie věd České republiky.

Píseckým lesům se ale cenu snižovat příliš nechce. „Stále to vnímám jako trochu uměle vyvolanou hysterii, která má jen přihřát polívčičku spekulantům, aby cena dřeva šla dolů,“ říká jejich jednatel Václav Zámečník. To připouští i lidovecký ministr zemědělství Marian Jurečka. „Jsou tady i určitě spekulace zpracovatelů, někteří z nich tlačí na pokles ceny,“ řekl. „Chtěl bych dát silný apel na všechny vlastníky lesa v České republice, aby, pokud nemusí, těžili jenom kalamitní dřevo.“