Náhrada za pozemky, které už nelze restituentům vydat, musí být přiměřená. Justice má podle Ústavního soudu zohlednit současné poměry a nevycházet z cen z počátku 90. let. Jde o průlomový nález.
Chtěly 3 miliony, dostaly 76 tisíc. To není přiměřená náhrada za zabavený majetek, rozhodl Ústavní soud
Dosud se ceny podobně aktualizovaly jen u náhrad podle zákona o mimosoudních rehabilitacích, a to na základě rozsudků Evropského soudu pro lidská práva.
Soud vyhověl dvěma ženám, které se domáhají náhrady za čtvrtinové podíly na pozemku v Mníšku pod Brdy. Je už zastavěný, jeho vrácení proto není možné.
Podle soudce zpravodaje Pavla Rychetského je nález aktuální i čtvrtstoletí po vydání restitučních předpisů, protože mnoho nároků ještě není vyřešených. Na ukončené spory a vyplacené náhrady se ale dnešní nález vztáhnout nedá. „Žádný nález ÚS nemůže mít zpětnou účinnost, takže je aktuální skutečně jenom pro živé spory o náhradu za nevydané pozemky. Těch je ještě velké množství,“ řekl Rychetský.
Ústavní soud průlomově o náhradě za restituce (zdroj: ČT24)
Soud v dnešním nálezu zdůraznil, že restituenti mají získat přiměřenou finanční náhradu. Nemusí být sice ekvivalentem nynější tržní ceny, ale měla by odstranit či alespoň zmírnit křivdu způsobenou komunistickým režimem.
Formalistický výklad zákona
Zákon o půdě a další předpisy pak nelze vykládat formalisticky. „Za situace, kdy se rozdíl mezi cenou platnou k 24. červnu 1991 a aktuální tržní cenou postupem času zvýšil natolik, že poskytnutí náhrady ve výši první z nich dnes již pro oprávněnou osobu nemá jiný než symbolický význam, nelze dále trvat na doslovném výkladu tohoto ustanovení,“ uvedl soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
Spor se odvíjí od pozemku s výměrou přes 2200 metrů čtverečních, původně to byla zahrada, od 70. let minulého století tam stojí rodinné domky. Restituční nárok uplatnil v roce 1992 dědic původních majitelů, po jeho smrti přešel na obě ženy, každá nárokovala čtvrtinu pozemku. Okresní úřad Praha-západ v březnu 2000 rozhodl, že parcelu nelze vydat, protože je zastavěná.
Soudy přiznaly minimální kompenzaci
Se státem se ženy nedohodly ani na vhodném náhradním pozemku, proto jim náleželo právo na peněžitou náhradu. Požadovaly ovšem vyšší kompenzaci, než jakou by dostaly podle právních předpisů a cenových poměrů z počátku 90. let.
V následné žalobě vyčíslily svůj nárok každá na 1,5 milionu korun, ovšem Obvodní soud pro Prahu 3 jim přiznal jen 11 tisíc korun. Městský soud v Praze nakonec uložil státu, aby vyplatil každé ještě 27 101 korun plus úroky. Nejvyšší soud dovolání žen odmítl.
V ústavní stížnosti ženy zdůraznily, že přiznaná náhrada je absolutně nepřiměřená, protože vychází z cen platných před 25 lety. Navíc ani tehdy nebylo možné koupit za danou sumu v Mníšku pod Brdy stavební pozemek kvalitativně a kvantitativně odpovídající původnímu pozemku.