Už téměř 90 let je světem sama o sobě. Kolonie zahrádkářů na pražské Ořechovce se krčí ve stínu luxusních vil – místní by ale neměnili. Svéráz desítek místních domků a zahrádek nyní chtějí prosadit jako kulturní památku.
Pražská zahrádkářská osada Ořechovka se chce stát kulturní památkou
GALERIE
Zahrádkářská osada Ořechovka na Praze 6 slaví letos 87. výročí svého vzniku v roce 1930. Je tak jednou z nejstarších v hlavním městě
Budoucnost pražských zahrádkářských kolonií určí připravovaný Metropolitní plán, který by měl být hotov k projednání příští rok na jaře. Jejich snaze fandí i náměstkyně pražské primátorky Petra Kolínská: „Ořechovka je mimořádně udržovanou osadou díky silné komunitě, která zde dlouhodobě funguje už 87 let. Zvýšená památková ochrana by jí mohla dopomoci k přežití.“
V konceptu nového územního plánu, který vymezuje rozvoj Prahy na 15 let, jsou mnohé osady zařazeny do kolonky „nepřípustné či podmíněně přípustné využití“. Hlavním argumentem pro přeměnu zahrádkářských kolonií je jejich uzavřenost. Změnu funkce může vyřešit například zprůchodnění oblasti pro pěší a cyklisty, ale i proměna na park nebo na obytnou zástavbu, případně na jinou funkci. Většinou se počítá se zachováním zeleně, to však může být ale jen přechodné stadium. Existují obavy, že plochy veřejné zeleně, o kterou se město nebude chtít starat, mohou být v budoucnu postupně změněny na stavební pozemky.
Zahrádkáři usilují o vlastní zákon, odborníci o uplatnění osad v systému městské zeleně
Český zahrádkářský svaz již několik let usiluje o přijetí zákona, který by definoval jeho postavení ve společnosti. V současnosti se řídí zákonem pouze zakládání zahrádkářských spolků jako občanských sdružení. Samotnou zahrádkářskou činnost a její provozování žádný předpis neupravuje, přestože v některých evropských zemích samostatný „zahrádkářský zákon“ existuje. V Česku byla jeho obdoba na jaře roku 2010 schválena Poslaneckou sněmovnou i Senátem, nakonec ho ale vetoval prezident Václav Klaus.
Současnou situací zahrádkových osad na území hl. m. Prahy, zejména v souvislosti s přípravou nového územního plánu, se zabývá dokument zvaný Generel zahrádkových osad z roku 2009 z dílny bývalých zastupitelů za Zelené Petra Štěpánka a Ondřeje Velka. Dokument shrnuje aktuální statistická data i výsledky odborných průzkumů a přibližuje zahraniční vývojové trendy, které napomáhají zahrnout zahrádkářské osady plnohodnotně do systému městské zeleně. Zastupitelstvo hlavního města Prahy jej dosud neprojednalo.
- Zahrádkové osady by se měly plnohodnotně uplatnit v systému městské zeleně a rekreačního zázemí města.
- Osady by měly přistoupit minimálně na režim částečné či regulované přístupnosti v denních hodinách a v sezóně a umožnit prostupnost územím ZO.
- Zahrádková osada může například zajistit odbornou pomoc s údržbou zeleně, zapojit se do kulturního a vzdělávacího dění, poradenství a dalších aktivit.
- Ve větší míře je možné využít potenciál mikroklimaticko-hygienických funkcí zahrádkových osad. Zahrádky mohou pro město chránit cenné zelené horizonty, zlepšovat tepelnou i vlhkostní pohodu intravilánu či tvořit protihlukovou a protiprašnou bariéru.
- Důsledně je třeba dbát na kontrolovaný stavební rozvoj zahrádkových osad. Preferovány by měly být osady s minimální zástavbou a se stavebními prvky s přísným regulativem, o ploše maximálně 16m2.