Nepracují, neléčí se, mzdu berou. Firmy mohou vyhodit z práce nemocné, kteří je podvádí

Porušuje-li zaměstnanec povinnosti v době, kdy je nemocný, poškozuje tím svého zaměstnavatele. Podle Ústavního soudu proto není možné po zaměstnavatelích požadovat, aby u sebe nechali pracovat člověka, který je „podvedl“ a snaží se je připravit o peníze.

Ústavní soudci tak dnes rozhodli, že zaměstnavatel nadále může dát výpověď zaměstnanci, který zvlášť hrubým způsobem poruší režim práce neschopného. Tomu po výpovědi nenáleží podpora v nezaměstnanosti.

Ústavní soud dnes zamítl návrh skupiny poslanců z roku 2012, kterým se nelíbil paragraf občanského zákoníku a chtěli jej zrušit.

Změnu chtěli poslanci v čele se Sobotkou

Návrh podala skupina 54 tehdy opozičních poslanců vedených Bohuslavem Sobotkou (ČSSD). Ústavní soud se však s jejich závěry neztotožnil. Nový občanský zákoník zavedl možnost dát zaměstnanci výpověď pro zvlášť hrubé porušení povinností člověka práce neschopného, tedy při nedodržování režimu vycházek.

UDÁLOSTI: Poslanci schválili růst nemocenské pro ty, kteří stůňou minimálně měsíc (zdroj: ČT24)
Dlouhodobě nemocní dostanou víc peněz. Nebude to ale hned (zdroj: ČT24)

Podle soudce Tomáše Lichovníka je zřejmé, že zaměstnavateli toto právo náleží vzhledem k tomu, že zaměstnanci dává v prvních dvou týdnech nemoci náhradu mzdy. „Zaměstnanec při svém konání podvádí zaměstnavatele,“ uvedl Lichovník.

Nemusí dostat ani podporu

Zdůraznil však, že porušení musí být zvlášť hrubé, což je například dovolená či stavba domu, nikoliv však protažení vycházky či neotevření kontrole v době spánku. O konkrétních případech musejí rozhodovat obecné soudy. „Zaměstnavatel má také možnost krátit částečně či úplně mzdu, pokud se nerozhodne pro výpověď,“ řekl Lichovník.

Poslancům se rovněž nelíbilo, že takto propuštěnému zaměstnanci nenáleží podpora v nezaměstnanosti. „Rozhodně to neodporuje ani mezinárodnímu právu, ani Listině základních práv a svobod. Podpora náleží člověku, který se dostane do nouze ne vlastní vinou, což není tento případ,“ vysvětlil Lichovník.

  • Systém nemocenského pojištění je v přebytku, ten se ale v posledních letech snižuje. Roste jak vybraná částka pojistného, tak se zvyšují výdaje. Zatímco v roce 2012 se na nemocenskou, mateřskou a ošetřovné vybralo o 5,46 miliardy korun víc, než se na ně vyplatilo, loni to bylo už jen o 3,3 miliardy víc. Za letošní první tři čtvrtletí jsou příjmy systému vyšší než výdaje o 1,73 miliardy korun. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení.
  • Do minusu se systém nemocenského pojištění dostal jen v roce 2009 po nástupu krize a snížení odvodů po zavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů bez peněz. Tehdy se propadl o 2,7 miliardy. Od roku 2010 byly příjmy každoročně vyšší než výdaje. Loni se vybrala zatím rekordní částka – 27,41 miliardy korun. Mnohem víc než v předchozích letech se ale také vyplatilo. Vydalo se 24,11 miliardy. Letos do systému za první tři čtvrtletí přiteklo 21,45 miliardy korun, vyplatilo se 19,72 miliardy. Za vyššími odvody a výdaji je i růst mezd, podle kterých se nemocenská, mateřská či ošetřovné vypočítávají.
  • Déle než měsíc stoná skoro třetina nemocných, ukazují podklady ministerstva práce a sociálních věcí. Téměř pětina těch, kteří byli na neschopence, byla nemocná přes dva měsíce. Přes tři měsíce zůstalo kvůli obtížím doma 13 procent nemocných. Za letošní tři kvartály nemoc trvala v průměru 43,5 dne. Loni za stejné období to bylo o dva dny méně a o předloni o čtyři dny méně.
  • Nejčastější příčinou dlouhodobější nemoci jsou bolesti zad. Pacienti s těmito obtížemi tvoří 14 procent těch, kteří jsou na neschopence měsíc až dva. Mezi lidmi, již kvůli potížím nemohou pracovat dva až tři měsíce, tvoří pacienti s bolestmi zad v 16 procentech. Další téměř tři procenta lidí mají jiné problémy s páteří. Kvůli zádům zůstává pak doma skoro 18 procent těch, kteří jsou na neschopence přes tři měsíce. Za desetinou pracovních neschopností delších než tři měsíce je rizikové těhotenství a další obtíže spojené s těhotenstvím.