V Moravskoslezském kraji už spalničkami onemocněla více než stovka lidí, celkem hygienici evidují 102 případů. Z toho je 13 zdravotníků. Právě posledně jmenované skupiny by se měla týkat další vlna očkování. Rozhoduje o ní v těchto dnech ministerstvo zdravotnictví. Epidemie v kraji vypukla v dubnu.
Spalničky neřekly poslední slovo. Kvůli epidemii se chystá další očkování zdravotníků
Epidemie spalniček nekončí (zdroj: ČT24)
První vlna očkování v Moravskoslezském kraji se odehrála již počátkem dubna. Například vítkovická nemocnice tehdy v obavách před rozšířením onemocnění uzavřela porodnické oddělení. Očkovalo se také ve Fakultní nemocnici Ostrava.
:. Před několika týdny proběhlo v Moravskoslezském kraji první očkování zdravotnického personálu.
Za poslední dva týdny v kraji přibylo 24 nemocných. Nejhůře je na tom stále Ostrava, kde bylo celkem 83 nemocných. Vyplývá to z údajů, které závěrem minulého týdne zveřejnila krajská hygienická stanice. Jediným okresem kraje, kde se spalničky stále neobjevily, je Bruntálsko. Nejvíc nemocných je ve věkové kategorii nad 30 let.
Vir pochází z Rumunska
Původem viru spalniček v Moravskoslezském kraji se zabývali i zahraniční vědci. V berlínském ústavu Roberta Kocha tak odborníci zkoumají možný původ tohoto onemocnění. Podle redaktora České televize Tomáše Indreie pochází onemocnění z Rumunska, kde již na něj zemřely dvě desítky lidí.
Velký počet nakažených hlásí i Německo a Itálie. Tam hygienici evidují už několik tisíc nemocných. Za nákazou stojí podle expertů virus spalniček typu B3.
Loni bylo v Česku podle Státního zdravotního ústavu evidováno jen sedm případů spalniček. V kraji se objevily od konce března a od té doby se jejich šíření nedaří zastavit a počet případů narůstá.
Úmrtí na spalničky nebylo podle dostupných statistických údajů v Česku zaznamenáno od roku 1980. U dospělých má ale onemocnění závažnější průběh a častější jsou komplikace.
Odborníci doporučují, aby se lidé zajímali o termín očkování. „Osoby očkované dvěma dávkami před několika desítkami let by měly zvážit kontrolu hladiny svých protilátek nebo absolvovat přeočkování jednou dávkou vakcíny,“ sdělil vedoucí lékař očkovacích center Rastislav Maďar. Stoprocentně chráněný je totiž jen ten, kdo spalničky už měl.
Spalničky jsou vysoce infekční nemoc, která se šíří kapénkami. Onemocnění začíná horečkou, kašlem, rýmou, světloplachostí a zarudnutím očních spojivek. V ústech na sliznici tváří se mohou objevit bělavé tečky se zarudlým okolím.
Čtvrtý až pátý den je pak patrná sytě červená až fialová vyrážka, která začíná na záhlaví a šíří se na obličej, krk, břicho a končetiny. Onemocnění se může komplikovat zápalem plic, zánětem středního ucha, vedlejších dutin nosních nebo zánětem mozku.
- V České republice bylo v roce 1920 uzákoněné povinné očkování proti pravým neštovicím (v roce 1980 byla vakcinace ukončena). Nyní se v Česku povinně očkuje proti devíti nemocem, z nich šest – záškrt, tetanus, dávivý kašel, hepatitida B, haemophilus influenzae a dětská obrna – je v hexavakcíně a pak se celoživotně doočkovává proti tetanu. Další tři, spalničky, zarděnky a příušnice, jsou v trojvakcíně. Děti v riziku se očkují také proti tuberkulóze.
- Ústavní soud zakotvení povinné vakcinace v české legislativě opakovaně potvrdil. Proti nemocem z očkovacího kalendáře je v ČR očkováno 95 až 98 procent populace. Pro tzv. kolektivní imunitu je důležité, aby podíl neklesl pod 80 procent, pak by se posílila cirkulace bakterií a virů v populaci. Hrozilo by tak onemocnění těm, kdo očkováni sice jsou, ale imunitu si nevytvořili, a těm, kteří kvůli chronické nemoci očkováni být nemohou.