Ombudsmanka navrhuje měnit pět zákonů. Chce nezávislé prověřování sociálních služeb

Ombudsmanka Anna Šabatová chce měnit pět zákonů. Žádá například zavedení nezávislého prošetřování stížností na kvalitu péče v sociálních službách. Navrhuje také, aby pacienti mohli podat stížnost na zdravotní péči v těchto zařízeních.

Šabatová navrhuje změny zákonů především v sociální oblasti. Všechny připomínky shrnuje ve své zprávě o činnosti za loňský rok. „Věřím, že se těmito doporučeními budou poslanci zabývat a věnovat jim pozornost. Všechna se týkají lidí, kteří patří do ohrožených skupin, ať už jde o děti se zdravotním postižením, seniory nebo o zaměstnance, kteří v důsledku podmínek v zaměstnání utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání s trvalými následky,“ uvedla Šabatová.

Ochrana práv klientů sociálních služeb není v příslušném zákoně podle Šabatové dostatečná. Lidé by měli podle ní mít možnost efektivně se bránit v případech, pokud službu nedostávají na požadované úrovni. „Proti vyřízení stížnosti poskytovatelem služby není možno podat opravný prostředek k nezávislému subjektu,“ řekla ombudsmanka.

Inspekce kvality sociálních služeb není podle ní povinna prošetřovat každý z individuálních podnětů klientů. A krajský úřad dohlíží jen na plnění registračních podmínek poskytovatele sociální služby. „Ochranu práv uživatelů sociálních služeb je třeba zajistit prostřednictvím nezávislého stížnostního mechanismu,“ žádá ochránkyně práv.

Ohledně stížností na zdravotní péči v zařízeních sociálních služeb Šabatová upozorňuje na to, že právní úprava je předpokládá jen v případě registrovaných poskytovatelů zdravotních služeb. To jsou třeba nemocnice. Navrhuje změnu zákona tak, aby se stejná pravidla pro vyřizování stížností na zdravotní péči vztahovala i na zařízení sociálních služeb. Jejich současné rozlišování není podle ombudsmanky důvodné.

Zjednodušení role pěstouna

Šabatová také chce zjednodušení zastupování dítěte pěstounem v řízení o dávkách pro lidi se zdravotním postižením. Nyní se musí pěstoun nejprve stát procesním opatrovníkem. To je z hlediska rychlosti řízení o dávce podle Šabatové nepraktické. Další námět se týká výpočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity v souvislosti s pracovním úrazem. Šabatová upozorňuje na to, že nynější pravidla rentu snižují, jak roste minimální mzda. Nárok na náhradu může případně i zcela zaniknout.

Poslední doporučení směřuje k naplnění dozoru státního zastupitelství nad dodržováním zákonů v zařízeních pro zajištění cizinců, v přijímacích azylových střediscích a v psychiatrických nemocnicích s ústavním ochranným léčením. Podmínky dohledu se musí dostat do příslušných zákonů, což je zatím jen u věznic a u dětských domovů. 

Kancelář veřejného ochránce práv kromě úprav sociálních zákonů není spokojená ani s tím, jak okresní, krajské a vrchní soudy naplňují povinnost zveřejňovat důležitá rozhodnutí elektronickou cestou. V letech 2011 až 2016 se do justiční databáze Judikatura dostalo 2875 verdiktů krajských a vrchních soudů, uvedla kancelář ve výroční zprávě za loňský rok. Ombudsmanka Anna Šabatová už kontaktovala ministra spravedlnosti Roberta Pelikána (ANO) se žádostí, aby vytvořil podmínky pro naplňování centrální evidence soudních rozhodnutí.

Za roky 2012–2015 předložila veřejná ochránkyně práv a její předchůdce Poslanecké sněmovně celkem 31 doporučení. Z nich 18 je v tuto chvíli buď úplně realizováno, nebo se na doporučené změně právní úpravy pracuje. Týká se to zejména doporučení za roky 2012 a 2013. To je v souladu s analýzou, podle které trvá průměrně 3,8 roku, než se doporučení veřejného ochránce práv promítne do platné právní úpravy.