Vědecký tým Lenka Kunčická a Radim Kocich z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava objevili optimální postup výroby dosud známé nejpevnější slitiny titanu na světě. Ta je takzvaně biokompatibilní a v blízké budoucnosti by se mohla používat k výrobě různých implantátů využívaných ve zdravotnictví.
Ostravští vědci vyrábějí nejpevnější slitinu titanu na světě. Stane se součástí lidského těla
„Implantát z dosud používaných slitin měl tloušťku minimálně čtyři milimetry. Při užití našeho postupu je možné vyrábět implantát o výrazně nižším průměru při zachování nebo dokonce ještě vylepšení mechanických vlastností,“ uvedl pedagog fakulty Radim Kocich.
Partneři z USA právě takový materiál pravděpodobně už v řádech měsíců využijí pro zlepšení vlastností zubních implantátů, například k upevnění korunek do čelistí. Produkt mají dodávat i na celosvětový trh.
Výzkum nových biokompatibilních materiálů je velmi důležitý, protože dosud používané slitiny často nedostačují svými vlastnostmi současným potřebám medicíny, nebo některé z nich lidský organizmus špatně přijímá a ukazuje se, že některé jsou pro tělo dokonce toxické.
Na vývoji biokompatibilních materiálů, tedy látek, které organismus dobře snáší, pracuje tým od roku 2013, kdy navázal na předchozí výzkum akademiků FMMI. Ti v minulosti spolupracovali například s firmou Fibra na vylepšení vlastností cévních stentů.
- Nová slitina titanu je binární sloučeninou. Druhým kovem, který ji tvoří, je zirkonium. Optimálních vlastností slitiny tým dosáhl vyladěním poměru obou kovů a následným zpracováním. Pro lidský organizmus je slitina zcela bezpečná.
- Pro výzkum správného technologického postupu její výroby vědci využili speciální vybavení laboratoří FMMI. Na rozdíl od coloradské univerzity mají k dispozici například rotační kování nebo zařízení k vakuovému odlévání slitiny. Patentování výsledků společného výzkumu už v současnosti zajišťuje americký partner.
Výsledky ostravského univerzitního týmu v oblasti výzkumu biokompatibilních materiálů zaujaly i redakci prestižního vědeckého časopisu Progress in Materials Science. V jeho červencovém čísle tak vyjde text informující o úspěchu českých vědců.
„Časopis má Impact Factor 31 (průměrný počet citací průměrné publikace v daném vědeckém či odborném časopisu, pozn. red.), přičemž u nejprestižnějších odborných titulů světa se pohybuje mezi 30 a 40. Pro fakultu je to velká čest. Za více než stoletou historii časopisu je to teprve pošesté, co v něm publikují čeští vědci, a poprvé se v něm představují akademici z Technické univerzity Ostrava,“ doplnila proděkanka FMMI Adéla Macháčková.