Největší krkonošská jeskyně v Horních Albeřicích odhalila speleologům svou neznámou část. Důvodem jsou uplynulé suché roky, kvůli kterým došlo k poklesu hladiny spodní vody, a jeskyňáři se tak dostanou i do jindy zatopených chodeb. Podle jejich posledních zjištění je podzemí větší, než se očekávalo.
Suché roky odhalily neznámé části jeskyně v krkonošských Albeřicích
S kamerou v jeskyni: Sucho odhalilo neznámé části krkonošského podzemí (zdroj: ČT24)
Vstup do Albeřické jeskyně v těsné blízkosti polské hranice odhalili už v roce 1887 těžaři, kteří ve zdejším Bischofově lomu lámali vápenec. Odborný průzkum jeskyně ale začal až o osm dekád později, na sklonku šedesátých let.
Čtyřpatrový jeskynní systém je ve svém nejhlubším patře trvale zatopený, ve třetím patře vytváří spodní vody několik podzemních jezer a nejmohutnější střední (druhé) patro tvořené jeskynními dómy přechází ve svrchní systém spletitých komínů.
Se svou délkou 250 metrů platil albeřický systém za nejdelší jeskyni v Krkonošském národním parku – a nyní se ukazuje, že je ještě mohutnější, než se dosud uvádělo.
Šestnáct metrů navíc
Nedostatek srážek v uplynulých letech v jeskyni způsobil dramatický pokles vodní hladiny, a speleologové i štáb České televize se dokázali dostat do míst, kde by za normálních okolností měli nad hlavou čtyři metry vody. Podobná situace nastala naposledy v roce 1972.
Jeskyňářům se díky tomu nyní podařilo prozkoumat dosud neznámé části albeřických chodeb a prodloužit známou délku jeskyně o šestnáct metrů. „Předpokládáme, že jde o začátek systému, který pokračuje severním směrem suchou cestou, nikoli pod tou vodou,“ dodává speleolog Radko Tásler.
Systém by tak mohl být ještě výrazně delší než aktuálně naměřených 266 metrů, přístup do míst, které jeskyňáři prozkoumali, je ale znovu zatopený. Průzkumné práce tak sice budou pokračovat, ale podle toho, co dovolí příroda.
Fotografie z neznámých částí Albeřické jeskyně