O majetek, který rodině Baťů zabavil český stát v roce 1947 kvůli nařčení ze spolupráce Jana Antonína Bati s nacisty, usilují potomci už od roku 2010. Dědicové ale neuspěli u žádného z českých soudů.
Už Obvodní soud pro Prahu 2 před sedmi lety rozhodl, že žaloba obchází restituční zákony a prolamuje rok 1948. Dědicové neuspěli ani u pražského městského soudu, dovolání z formálních důvodů zamítl i Nejvyšší soud. A Ústavní soud zatím zveřejnil své rozhodnutí pouze ve stručné formě, odůvodnění není k dispozici. Dědicové už dříve avizovali, že se svých nároků budou domáhat také u Evropského soudu pro lidská práva.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele firmy Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Nyní tam žije osm desítek členů jeho rodiny.
Národní soud v Československu označil po druhé světové válce Jana Antonína Baťu v jeho nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta, majetek firmy znárodnil. Očištění se dočkal až v roce 2007. České i slovenské soudy totiž potvrdily, že poválečné odsouzení bylo nezákonné.
Náhrada škody, kterou požadují dědicové, zahrnuje především akcie znárodněné firmy a také továrny ve Zruči nad Sázavou, Sezimově Ústí, v Třebíči a hlavně ve Zlíně.
