Mráz lesu v Huzové od kůrovce zřejmě nepomůže. Následky kalamity by mohla zmírnit sněhová pokrývka

Podle přírodovědců by mrazy musely trvat několik let (zdroj: ČT24)

V minulém roce postihla Českou republiku nejhorší kůrovcová kalamita za posledních dvacet let. Zasáhla celé území země, nejvíce ale Šumavu nebo lesy na severovýchodě Moravy a ve Slezsku. Správci těchto lokalit doufali, že šíření kůrovce pozastaví letošní mrazivá zima. V některých zasažených lokalitách byly i dlouhodobější mrazy okolo minus třiceti stupni Celsia. Ani ty ale zřejmě stromy před kůrovci zcela neuchránily.

Například les v okolí Huzové na Šternbersku postupně kůrovec zcela zdecimoval a zelené stromy vystřídaly jen pusté pláně. Přestože v místě téměř celý leden silně mrzlo, počasí ovlivní populaci kůrovce zřejmě jen minimálně. Podle vedoucího lesní správy Huzové Lukáše Ficka se totiž ke kůrovci, který je schovaný v hrabance, mráz nedostane.

„Ta zima má vliv a mortalita bude vyšší, samozřejmě ovlivní populaci. Ale ne tak, jak bychom chtěli,“ vysvětlil Otakar Holuša z Ústavu ochrany lesů a myslivosti.

Podobné zimy a silné mrazy by musely podle přírodovědců trvat několik let, aby miliony kůrovců vyhynuly. Lesníci proto doufají, že jim následky kůrovcové kalamity pomůže zmírnit alespoň sněhová pokrývka. V těchto lesích totiž nebyla tři roky. „Trpíme tady několikaletým srážkovým deficitem. Ten sníh, co nám napadl, by mohl pomoci se zalesňováním právě proto, že bychom měli dostatek vláhy,“ domnívá se Ficek.

Lesníci na Huzové museli pro jarní výsadbu objednávat stromky už v loňském roce. Z vlastních zdrojů tam dají lesníci na výstavbu přes 250 kusů sazenic. Skladbu lesa zkoušejí změnit tak, aby dřevo kůrovci nechutnalo. Smrk tak částečně střídá douglaska nebo jedle a listnaté druhy stromů.

Podle zákona musejí lesníci všechno kůrovcové dříví odklidit z lesů nejpozději do konce března. Na Huzové kvůli tomu už v lednu vytěžili tolik, co běžně za celý rok.