Místo čiré vody vytéká z brněnských Holáseckých jezer už několik dní červená zapáchající voda. Podle odebraných vzorků ji zakalily fekálie a podle města je příčinou znečištění bahno. V některých jezerech je ho totiž více než vody a v mělké vodě se pak pod ledem rozkládá organická hmota. Brno proto plánuje, že bahno z jezer poputuje v únoru na rozbor.
Holásecká jezera opět zamořily fekálie. Problémem je nejspíše bahno
Holásecká jezera byla znečištěná už minulou zimu. Zatímco tehdy byla voda zakalená do běla a nyní je červená, výsledky laboratorních testů jsou podobné těm loňským. „Naměřili jsme zvýšenou hladinu amonných iontů, což by mohlo znamenat fekální znečištění,“ popsal situaci mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.
Dodal, že hasiči se domnívají, že znečištění je v místě buď z dřívější doby, nebo je tu přítok, který vodu stále znečišťuje. Existenci přítoku vylučuje náměstek brněnského primátora Martin Ander (Strana zelených). „Prověřovali jsme, zda nevedou do jezer nějaké černé výustě kanalizací, nebo něco podobného a nic se nezjistilo,“ uvedl Ander.
Za problémy může nejspíše bahno
Dodal, že situace se opakuje každou zimu a důvodem zakalení a zápachu může být bahno. „Jezera jsou zanesená, a když zamrznou, tak ve velmi mělké vodě pod ledem začne hnít zeleň a vytváří se podobné produkty jako jsou fekálie. Navíc proces spotřebovává kyslík a může dojít k úhynu ryb,“ vysvětlil Ander.
K takovým závěrům dospěli také odborníci během výzkumu z loňského podzimu. Podle Blahoslava Maršálka z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí červené zbarvení vody naznačuje právě přítomnost mikroorganismů. „Indikují, že se tam rozkládá organická hmota. A zápach, ať už je amoniakální, nebo sirovodík, dokazuje, že tam probíhají mikrobiální procesy,“ potvrdil Maršálek.
V jezerech je více bahna než vody
Podle starosty Městské části Brno-Tuřany Radomíra Vondry (Žijeme zde) se s nánosy bahna, které zaplňují jezera, nic nedělalo přes šedesát let. „V některých rybnících jsou dvě třetiny bahna, zbytek vody,“ okomentoval situaci starosta.
V únoru chce město provést sondování bahna, aby zjistilo, zda neobsahuje třeba těžké kovy, a v budoucnu by chtělo jezera revitalizovat. Podle plánu se ale přebytečného bahna zbaví jen jedno jezero, u ostatních chce město pouze zrychlit tok. Podle odborníka to ale není koncepční řešení, protože problém se takto jen posune po proudu dál – do Tuřanského potoka a řeky Svratky.
- Soustavu vodních ploch tvoří deset jezer, z nichž tři byla vytvořena uměle a ostatní vznikla rozdělením starého říčního ramene. O největší z nich se stará jedna z městských částí a o zbyvající plochy nikdo nejeví zájem. Vznikla za minulého režimu a nedochovala se žádná dokumentace, která by mohla určit, kdo je jejich vlastníkem.
Před rokem v zamořených jezerech uhynuly desítky ryb. Zda všechny kusy přežily současné znečištění zatím zřejmé není, zejména kvůli tlusté vrstvě ledu a napadanému sněhu.
V Holáseckých jezerech hynuly ryby i loni
Loni v lednu přitom místní řešili obdobný problém. Tehdy si jedna z kolemjdoucích všimla, že potok, který z jezer vytéká, je úplně bílý a zkontaktovala starostu. Hasiči po odběrech vzorků pak zjistili, že silný zápach a zakalenou vodu způsobily fekálie, které se do jezer dostaly. Kvůli nim také uhynuly desítky ryb, které se otrávily.
V Holáseckých jezerech ale nedošlo minulou zimu k hromadnému úhynu vodních živočichů poprvé. Loni v létě v tamější vodě leklo několik metráků ryb kvůli nedostatku kyslíku. Důvodem byly vysoké teploty a minimální srážky, hladina jezer tehdy o 30 centimetrů klesla a voda se rychleji vypařovala než přitékala a kvůli rostlinám se také pomaleji okysličovala.