Městská knihovna v Novém Jičíně po říjnovém požáru obnovila svůj provoz částečně v prosinci. Tehdy otevřelo její dětské oddělení. Nyní už je v provozu také část vyhrazená dospělým čtenářům.
Knihovnu v Novém Jičíně navštívili dospělí. Poprvé od loňského požáru
Knihovna v Novém Jičíně (zdroj: ČT24)
O otevření knihovny panoval velký zájem. V pondělí o půl deváté ráno už před jejími branami byla početná skupina lidí, zjistila redaktorka ČT, která situaci na místě sledovala.
Požár, jejž zřejmě způsobila závada na elektroinstalaci, v knihovně vypukl 14. října před půlnocí, oheň ale sám za zhruba šest minut zhasl a knihovnice tak požár odhalily až v pondělí ráno.
Přestože oheň nebyl nějak velký, největší škody způsobil kouř a saze. Škoda nakonec byla vyčíslena na 2,5 milionu korun. Knihovna, která je městskou organizací, přišla přibližně o 14 tisíc knih. Její obnova by měla být uhrazena z pojištění. Část publikací se podařilo nahradit z darů, některé byly zakoupeny.
Zatímco před požárem měla knihovna 28 000 svazků, nyní jich je necelá polovina.
Největší škodu napáchal kouř, který se výtahovou šachtou dostal do všech pater historické budovy. „Dva tisíce knih se podařilo vyčistit. Bez újmy zůstaly svazky, které byly ve skladu a ve výpůjčce u čtenářů. Těch je asi 8500,“ uvedla vedoucí knihovny Renáta Domoráková.
„Prostory jsme již vyčistili, nechali vymalovat. Část počítačů se musela rovnou vyřadit,“ doplnila. Novojičínští úředníci již také ukončili instalaci nových protipožárních čidel.
Knihovna sídlí ve vile, kterou si nechal v roce 1910 postavit továrník Ferdinand Czeiczner a kterou nyní město postupně renovuje. Letos například nechalo spravit fasádu.
- Ferdinand Karl Czeiczner (1850–1932) byl novojičínský továrník, podnikatel a starosta, který pocházel z rodu novojičínských soukeníků. Od roku 1875 byl majitelem rodinné firmy, kterou brzy rozšířil a zmodernizoval. Když v roce 1909 prodal ze zdravotních důvodů firmu svému švagrovi Karlu Steinbacherovi, rozhodl se postavit vlastní obytnou vilu. Projekt svěřil novojičínskému staviteli Josefu Blumovi. Ferdinand Czeiczner si přál, aby po jeho smrti v budově sídlila nějaká kulturní instituce, třeba městské muzeum. Avšak město z důvodu hospodářské krize v meziválečném období tuto variantu odmítlo. Vilu nakonec odkoupila rodina Hücklů. Po druhé světové válce byly ve vile umístěny městské jesle. Teprve adaptace na městskou knihovnu v letech 2000–2001 vedla k naplnění přání Ferdinanda Czeicznera. V roce 2002 byla knihovna v Czeicznerově vile otevřena veřejnosti. Jeho vila se zahradou, domkem vrátného, garážemi a ohradní zdí s kašnou tvoří nemovitou kulturní památku s rejstříkovým číslem 11027/8-3882.
- Zdroj: Muzeum Novojičínska