Za čest vysídleného rodu bojuje syn sedláků i 60 let po kolektivizaci

Potomci tehdejších sedláků se i šest desítek let po kolektivizaci snaží soudně domoci morální nápravy křivd. Příkladem může být Václav Šedivý, jehož rodiče hospodařili v Chroustově na Jičínsku. U soudu usiloval o rehabilitaci otce i prarodičů za násilné vystěhování a uspěl. Rozsudek ale ještě není pravomocný. Státní zástupce si ponechal lhůtu pro odvolání.

Panu Šedivému bylo šest let, když se v roce 1953 jeho rodina musela vystěhovat z Chroustova na Jičínsku do více než sto kilometrů vzdáleného Ješína v okrese Kladno. Důvodem bylo údajné sabotování plánovaného hospodářství.

Jako potomek kulaka to potom neměl lehké. „Když jsem chtěl na školu, nepustili mě,“ vzpomínal.

Václav Šedivý se nechtěl smířit s tím, že jeho rodina udělala něco špatného, a začal usilovat o rehabilitaci jednotlivých členů: „Chci dokázat, že bylo na rodu Šedivých velké bezpráví.“

Potomek vystěhovaných sedláků bojuje za čest rodu (zdroj: ČT24)

Soud už dříve rehabilitoval pana Šedivého, jeho matku i bratra, u otce a prarodičů, kteří se rovněž museli vystěhovat, ale státní zástupce nesouhlasil. Odůvodnil to mimo jiné tím, že prarodiče byli vystěhováni jen kousek od Chroustova a že otec už jednou rehabilitovaný byl – za uvěznění.

Pan Šedivý ale požadoval rehabilitaci i za samotné vysídlení a Okresní soud v Jičíně mu dal nakonec zapravdu. „Nemohli si svobodně zvolit místo svého pobytu. To znamená, že byli omezeni na osobní svobodě. Proto bylo návrhu vyhověno,“ vysvětlila soudkyně Radka Hanousková.

O peníze v tomto případě nešlo. „Chtěl jenom, aby byla potvrzena čest jejich rodu,“ řekl ČT právní zástupce Václava Šedivého Lubomír Müller

Kolektivizace postihla až čtyři tisíce rodin

Násilná kolektivizace, při níž o majetek přišly tisíce selských rodin, patří k největším zločinům minulého režimu. Komunisté vzali postiženým lidem nejen majetek, ale sedlákům, kteří žili staletí svázáni s půdou, vzali podstatu jejich života a naprosto je vykořenili.

Centrálně evidována byla pouze část vysidlování, která se uskutečnila od roku 1951 do roku 1953 jako tzv. akce K (kulak). Ve dvou evidenčních knihách StB se uvádí, že do poloviny roku 1953 bylo k vystěhování předurčeno 1888 selských rodin z celého Československa. Pozdější údaje vycházejí už jen z odhadů. Podle jedné z interních zpráv StB bylo od října 1951 vysídleno až 4000 rodin.

obrázek
Zdroj: ČT24

Důvodem pro odsouzení a pro zabavení majetku mohlo být prakticky cokoliv. Rozsudky padaly za přípravu emigrace, ostrá slova na adresu KSČ, ale nejvíce za tzv. neplnění dodávek. Ty nutily drobné zemědělce odevzdávat státu často nereálné množství masa, mléka nebo obilí. Nesplnění bylo bráno jako politická sabotáž.

Vystěhované rodiny končily převážně v pohraničí, kde pak pracovaly na státních statcích. Často museli lidé odjet bez majetku a v novém místě neměli kde bydlet. Do rodného kraje se vrátit nesměli a jejich děti nesměly být přijímány na střední nebo vysoké školy.