Dětí s vadou řeči přibývá. Nárůst potvrzují zdravotnické statistiky, podle kterých kliničtí logopedové loni vyšetřili přes sto tisíc dětí. To je asi o deset tisíc víc než v předchozích letech.
Děti s vadami řeči plní ordinace logopedů. Rodiče jim podle odborníků málo čtou
Plné jsou speciální školy, ale i ordinace soukromých logopedů. Důvodů může být podle odborníků několik, třeba i to, že rodiče nechají děti pasivně sledovat televizi a málo jim čtou.
Strč prst skrz krk…, jazykolam, který je pro celou řadu prvňáků naprosto nevyslovitelný. Problémy mají třeba i s hlásekami „d“, „l“ nebo „s“. Ordinace logopedů se začínají plnit pravidelně v září. Zájem o jejich pomoc je obrovský. Na mnohé děti se ani nedostane.
Logopedku hledala i Bohuslava Vosková z Brna-Bystrce pro svého pětiletého syna Františka. „Sháněli jsme už loni, ale tady je tolik dětiček, že jsme se nedostali. Mysleli jsme, že bychom mohli chodit i do školky, ale ve školce se logopedie neotevřela,“ říká Vosková. Letos měli štěstí a František začal pilně trénovat jazyk.
Pětiletý František trénuje výslovnost s logopedkou (zdroj: ČT24)
Logopedické školy mají zástupy čekatelů
Sedmiletý Pepa má tak těžkou řečovou vadu, že musí navštěvovat speciální logopedickou školu. Každý rok tam nastupuje čtyřicet prvňáčků. Letos se jich ale hlásilo o dvacet víc. „My je pak zařazujeme do takzvaných čekatelů. Pokud se nám uvolní kapacita, tak můžeme přijmout děti třeba do třetí nebo do páté třídy,“ říká zástupce ředitelky ZŠ a MŠ logopedické v Brně Věra Šimečková.
Vyučování ve speciální logopedické škole vypadá jako v běžných školách. Učitelé se ale daleko víc zaměřují právě na řeč. „Pracujeme deset až patnáct minut s každým dítětem individuálně a rozvíjíme přesně ty problematické stránky komunikačního projevu, které má,“ vysvětluje učitelka Kateřina Hejslerová.
Rodiče s dětmi málo komunikují a nečtou jim
Důvodů, proč se u dítěte vada řeči objeví, může být podle námi oslovených odborníků několik. Důležitou roli hrají i rodiče. „Málo se čte, hodně dětí kouká na televizi, koukají pasivně, že se jim u toho nepovídá. Je to tou dobou,“ říká logopedka Lucie Bečvářová.
Většina odborníků se ale nezaměřuje jen na děti. Roste totiž i počet dospělých, kteří jejich pomoc potřebují. A to hlavně pacientů po mozkové mrtvici.