Obnova šumavských rašelinišť zrychlí, za šest let budou na 2000 hektarech

Další rašeliniště revitalizuje v příštích sedmi letech Národní park Šumava. Obnova rašelinišť by měla nabrat na tempu, měla by vzniknout na dvou tisících hektarech. Dosud správa národního parku zavodnila zhruba 600 hektarů.

Na obnově rašelinišť odvodněných v posledních dvou staletích bude se Správou NP Šumava spolupracovat i Národní park Bavorský les, oznámili po společném setkání na Kvildě ministři životního prostředí obou zemí – český ministr Richard Brabec a bavorská ministryně Ulrike Scharfová.

Na revitalizaci, která má proběhnout v letech 2017 až 2023, chce národní park získat příspěvek z evropského programu LIFE. „Obnova přirozeného vodního režimu je absolutně nejefektivnějším způsobem, jak udržet vodu na Šumavě. Žádné jiné opatření neumí zadržet tolik milionů kubíků vody jako právě obnova systému rašelinišť,“ zdůraznil Richard Brabec.

Sucho podle něj představuje pro Šumavu velkou hrozbu. „Minulý rok, při velkém suchu, se jasně ukázalo, jak překvapivě rychle Šumava vysychá. Na místech, kde už revitalizace proběhla, byla hladina spodní vody podstatně výše,“ dodal.

Události v regionech: Kvilda byla místem setkání ministrů životního prostředí (zdroj: ČT24)

Iva Bufková ze správy šumavského národního parku již dříve uvedla, že by v příštích letech měly revitalizací projít rašeliniště a mokřady v okolí Filipovy Huti a Modravy. Dosud poslední obnovené jsou mokřady u Žlebského a Jedlového potoka poblíž Volar. Národní park je slavnostně představil letos v květnu.

Rašeliniště na Šumavě upomínají na tundru a zadržují velké množství vody. Ohrožují je následky nešetrných lidských zásahů. První rašeliniště zanikla již v 18. století, další zásahy přineslo století dvacáté, zejména jeho druhá polovina. Jejich revitalizace začaly v roce 1999. Pozorování poté potvrdila, že se na Šumavu vracejí původní vzácné druhy rostlin a živočichů.

Podle ministra Brabce a ministryně Scharfové by obnova rašelinišť měla být jen jedním z mnoha projektů, na kterých budou národní parky obou zemí spolupracovat. Společně by mohly zpracovávat data o struktuře lesa nebo o výskytu tetřevovitých druhů ptáků. Vznikne tak společná přeshraniční mapa lesních porostů a digitální model lesní vegetace na
obou stranách hranice.

Všechny projekty jsou důležité, hlavně ty, ze kterých získáváme data o biodiverzitě a klimatických změnách, abychom společné území lépe spravovali.
Ulrike Scharfová
bavorská ministryně životního prostředí

„Největší ambice je, aby návštěvníci, kterých jsou miliony ročně, postupně začali vnímat území jako celek, jako jednu nádhernou Šumavu a Bavorský les dohromady – bez železné opony a jakékoliv jiné opony,“ uzavřel Richard Brabec.