Reportáž: Drábské světničky zkoumají archeologové
Svérázná pevnost vznikla ve vrcholném středověku na sedmi mohutných pískovcových blocích nedaleko Mnichova Hradiště. Vlastní hrad ve výšce nad okolní krajinou byl převážně ze dřeva, pospojovaný dřevěnými mosty a ochozy.
Do dnešních dnů se z pevnosti, jež nabízí působivé výhledy na české Pojizeří, zachovaly světničky – místnosti různých funkcí a velikostí vytesané do skalního masivu, přičemž za nejcennější bývá označovaná světnice s kamenným oltářem.
Na skalní hrad nyní zaměřili svou pozornost i archeologové a za pomoci dobrovolníků z řad studentů se snaží zdokumentovat zdejší nápisy a rytiny – a to jak od jeho obyvatel z řad husitů či Jednoty bratrské, tak od turistů, kteří začali romantickou zříceninu znovuobjevovat už na počátku devatenáctého století.
Nápisy v pískovci totiž ničí eroze a někdy, i nevědomky, také sami návštěvníci. Díky detailním záznamům z výzkumu se je ale do budoucna alespoň částečně podaří uchovat.
