Zámek v Račicích je na prodej. Kraj za něj chce přes dvacet milionů

Jihomoravský kraj nemá využití pro zámek v Račicích na Vyškovsku. Do letošního května v něm sídlilo učiliště, teď je prázdný. Zámek proto kraj nabízí v dražbě. Vyvolávací cena je téměř dvacet čtyři miliony korun. Další miliony pak bude muset nový majitel investovat do oprav.

Dominantu obce, zámek v Račicích na Vyškovsku, využívalo řadu let střední odborné učiliště. Učňové ale dostali před dvěma lety nové prostory ve Vyškově. Poslední, kteří odešli do nového, byli letos v květnu kuchaři.

Zámek nechce ani kraj, ani obec

Kraj pro zámek další využití nemá. Každý rok do něj  ale investoval, a proto není v havarijním stavu. „Stav zámku je stabilizovaný, protože od roku 2006 tady probíhají kontinuálně opravy pláště stavby,“ říká ředitel Národního památkového ústavu v Brně Zdeněk Vácha. Přesto musí nový majitel počítat s několikamilionovými výdaji. Protože se jedná o kulturní památku, sebemenší úpravu je nutné konzultovat s památkáři a následně dodržet nařízené, většinou dražší, postupy.

O koupi památky nemá zájem ani obec. Minimální kupní cena totiž dvojnásobně převyšuje její rozpočet. Navíc pro něj, stejně jako kraj nemá využití.

Zámek je v současné době veřejnosti přístupný jen příležitostně. Konají se tu například jarmarky a kulturní akce. Jestli se lidé v budoucnu dostanou do interiérů, bude záležet na záměrech budoucího majitele.

Obec ani kraj nemají pro památku využití (zdroj: ČT24)

„Otázka je, jestli v dnešní době se najde klient, který bude jednak ochotný akceptovat tu cenu, ale zejména najde využití pro takovou nemovitost, což je největším úrazem při prodeji nemovitých kulturních památek,“ uvažuje Tomáš Matras z Asociace realitních kanceláří.

Jihomoravský kraj se o tom přesvědčil třeba před 10 lety, kdy se mu zámek v Divákách podařilo za 8 a půl milionu korun prodat až po dvou letech.

Některým majitelům se daří, jiným ne

Podobných hradů a zámků jsou v Česku stovky. Kromě státu, obcí a krajů o ně začali pečovat i soukromí majitelé. Mnohým se zdevastované památky zvelebit podařilo. Zámeckými pány se nejčastěji stali restituenti, v poslední době si hrady a zámky ale pořizují i dobře situovaní milovníci kultury. Není to ale vždy jednoduché. Památky totiž vyžadují neustálé investice. K úspěšně zrekonstruovaným patří například zámek ve Světlé nad Sázavou, který před třemi lety koupila rodina Degerme za 17 milionů. Další desítky do ní investovala.

Helena Degerme ukazuje zrekonstruovaný zámek ve Světlé nad Sázavou
Zdroj: Luboš Pavlíček/ČTK

Naopak například barokní petrovický zámek v Praze nebo zámek v Černé na Vysočině v soukromých rukou chátrají dál. Majitelé často trvale přebývají v zahraničí a nechávají objekty chátrat. K tomu, aby do nich investovali, je nikdo nedonutí.