Zdanit penze pracujícím důchodcům s dobrými výdělky je protiústavní, řekl soud

Všichni pracující důchodci budou příjmy danit stejně. Ústavní soud zrušil část zákona, který podle něj rozdělil seniory na dvě skupiny, mezi kterými byl, co se týče daní, extrémní nepoměr. Navíc nenašel žádný dokument, který by tento rozdíl odůvodnil.

Ústavní soud posuzoval zákon o daních z příjmů z několika aspektů. Podle soudkyně zpravodajky Milady Tomkové je klíčové především to, že zákon vytvořil dvě skupiny pracujících důchodců. Jedni, kteří měli k důchodu navíc příjem nad 840 tisíc korun ročně a byli zdaněni více, a druzí s nižšími příjmy, kteří danili méně.

Takto bylo podle soudu porušeno právo na rovné zacházení. Rozdíl v daních mezi zmíněnými dvěma skupinami přitom mohl být ve výši až 50 tisíc korun, což soud označil za extrémní nepoměr. Ústavní soud nenašel žádný racionální dokument, který by jej odůvodnil, a proto část zákona zrušil.

Ústavní soud zdůraznil, že zdanění důchodů samo o sobě za protiústavní nepovažuje, protože jde o otázku hospodářské a sociální politiky. Část zákona ale zrušil kvůli porušení principu rovnosti, který vyžaduje, aby daňový zákon zatěžoval poplatníky rovnoměrně.

Nález soudu se dotkne dvou tisíc lidí

Aby nedocházelo při danění k nejasnostem, bude toto usnesení platit pro celé zdaňovací období roku 2016. V praxi se nález dotkne jen minima lidí, odhadem zhruba dvou tisíc. Zdanění podle sporného paragrafu totiž dopadalo jen na penzisty, kteří mají dobré příjmy nad rámec důchodu, a to například ze zaměstnání, podnikání či pronájmu. Drtivá většina důchodů se nedaní.

Daň se týká jen penze, která přesahuje 36 násobek minimální mzdy. Letos je to 356 400 korun. „Rada seniorů rozhodnutí Ústavního soudu vítá. Týká se to lidí, kteří pracují, pracujících důchodců - například profesorů, kteří přednášejí na zahraničních univerzitách,“ řekl šéf rady Zdeněk Pernes.

Případem se soud zabýval na základě návrhu skupiny 17 senátorů, podle kterých byl zákon v rozporu se zásadou rovnosti a zákazem diskriminace.